Projektový Underground

První diskuze roku 2025 jsme věnovali diskuzi o tom, co projekťáci očekávají od PMO. V diskuzi se primárně odrazila ohromná různorodost toho, co se pod pojmem PMO skrývá. Role tohoto oddělení je daná potřebami firem, které jsou každá jiná, ale i historickou zkušeností. Záleží také silně na organizační struktuře firmy (projektové vs. maticové uspořádání). Dost času zabralo jen popsat role, s nimiž je PMO v různých firmách spojována.

Všichni se shodli, že podpora PMO je cyklický proces. Potřeba oživení efektivního PMO často vzniká jako následek nějakého průšvihu a jde-li vše dobře, pak převažuje názor že to je ve firmě zbytečný režijní náklad. Obvyklá životnost aktivního PMO je 3 – 5 let. Zároveň sledujeme trend přejmenování na jiný název, třeba středisko excelence. Ale v nějaké formě PMO přežijí i nápor agility a patrně i budoucí AI, protože potřeba udržet si přehled nad činnostmi v granularitě do 80 hodin (2 týdny) setrvá.

Podrobnější informaci najdete jako obvykle v sekci „Informace pro PM“.

Poslední akcí nebyla přednáška ani diskuze, ale týmová vyjednávací simulace. Několik z nás si ověřilo jak umí vyjednávat. Zadání připravil a simulaci vedl Honza Kubíček, lektor vyjednávání a compliance konzultant.

Rozděleni do tří skupin jsme vyjednávali o zcela konkrétním problému: jedni byli v roli státní agentury objednávající služby vodohospodářské společnosti a druzí byli v dresu právě této společnosti. Vyjednávalo se různými způsoby – od víceméně společného hledání optimálního řešení až po velice tvrdá a nevstřícná stanoviska. No a nakonec jsme si porovnali úspěšnost jednotlivých přístupů. Bylo to velice zajímavé a hlavně, jak doufám, pro účastníky inspirativní. Jestli se zamyslí nad konkrétními aspekty svého výkonu a povede je to ke zlepšení, pak to splnilo svůj cíl. Litovat může, kdo tam nebyl!

Prezentaci i výsledek soutěže najdete na tomto odkazu.

V listopadu jsme se opět sešli v Brně, abychom ve spolupráci s Českou komorou PMI diskutovali nové téma. Krátký záznam z diskuze je jako obvykle uložen a přístupný mezi ostatními záznamy.

O čem se nejvíc diskutovalo?

Jednak o tom, jak na vyžadované týdenní progress reporty stakeholderům. Nakonec se diskuze přiklonila především k faktu, že příjemce by si měl sám říct, co ho zajímá a co v tom reportu chce. Většinou podrobný report není třeba, postačí semafor, časová osa a hlavní rizika. Ale když jsou problémy, tak podrobnější. Zajímavé je, že „automatizované“ reporty z účastníků téměř nikdo nevyužívá, většinou si je vytvářejí projekťáci ručně, aby nad nimi měli kontrolu.

Druhé velké téma byl vliv AI. Ale to by bylo na celou samostatnou přednášku, takovou jako proběhla v září. Proto se toto téma přeneslo spíš do networkingu.

Zajímavá přednáška s množstvím praktických rad proběhla opět v Praze. Na našem WEBu najdete prezentaci, doplněnou o množství odkazů na patřičnou literaturu.

Co v prezentaci nenajdete a co vzniklo během diskuze? Odpovědi na trojici dotazů:

• Jak se řídí indický technologický tým, který chce subdodávat do projektu formou pevného bloku (počet dní x počet lidí)? Je třeba „jeden dráb“ který bude na místě – může to být český reprezentant nebo místní manažer, který je schopen tuto roli zaujmout.
• Zvyšuje podle vás zapínání kamery při schůzkách efektivitu a soustředění? Existují nějaká srovnání výkonnosti virtuálního vs klasického týmu? Určitě pomáhá, ale nelze jej vynutit, nýbrž je třeba zdlouhavě přesvědčovat, případně využívat různé hry apod.
• Jaká jsou specifika celoevropského / celosvětového virtuálního týmu? Nezapomenout na využívání „international language“ i od rodilých mluvčích.

16. října jsme se poprvé setkali v Ostravě, abychom diskutovali o typické kariérní cestě PM a o tom, jak ji podpořit. Díky všem za účast a za zajímavou diskuzi. Záznam z diskuze jej již uložen na našem WEBu.

Tady vybíráme některé momenty:

Co byste doporučili jako další krok pro projektového manažera, který dosáhl seniorského postavení, ale hledá nové výzvy či směry rozvoje?

• Pokračování v senioritě k řízení programů a k případné certifikaci.
• Vystoupení z projektů do seniorní pozice v linii nebo do založení start-upu.
• Realizovat se a zúročit své zkušenosti v profesní organizaci.

Co považujete za největší překážky získání zaměstnání (očekáváte od adepta o pracovní pozici) v oboru PM u 1) absolventa/juniora, 2) senior (jak ho poznáte?) 3) kdo je nad seniorem a co musí umět?

U juniora lze rozdělit do 2 fází:

1. Získat zaměstnání: dostat se přes „první síto“ v HR, například existencí odpovídající certifikace, a pak „si sednout“ na pohovoru s člověkem, který bude potenciálně mým vedoucím.
2. Druhá fáze je udržet si zaměstnání, k tomu je základní samostatnost a spolehlivost.

U seniora se většinou získává kvalitní zaměstnání přes kontakty – networking, být znám v komunitě jako zkušený a úspěšný PM, pozor na to nebýt spojován s neúspěšnými projekty.

Lze skloubit znalosti a dovednosti z kariéry zdravotní sestry s kariérou projektového manažera? Je ve zdravotnickém oboru cesta, kde využít tyto zkušenosti z obou směrů?

Dobrá vrchní sestra je také projektovým manažerem, jen si tak neříká. Jsou projektové pozice, kde je znalost lékařského prostředí vysloveně vyžadována – farmaceutický vývoj, zajišťování a řízení klinických testů, administrace fondů do zdravotnictví.

Jak zjistím, ve kterých kompetencích bych se měl pocvičit?

Využívejte a podporujte otevřenou zpětnou vazbu od kolegů tak, aby se neostýchali ji poskytnout i když bude nepříjemná. Od tazatele to vyžaduje určitou vyzrálost.

Jaké nové trendy v projektovém řízení by měl zkušený projektový manažer sledovat, aby zůstal konkurenceschopný a rozvíjel svou kariéru?

Tomuto tématu je věnována celá kniha Projektový manažer v době transformace.