Náš dlouhodobý přispěvatel Ivan Valíček mi ze Švýcarska popsal jeho pohled na rozdíly v kvalitě u nás a tam. Rádi se se Švýcarskem poměřujeme v jejich platech a životní úrovni. Není ten rozdíl ale hlavně v požadavcích na kvalitu naší práce? Ivan píše: „Během Covidu a ještě v minulém roce jsem pracoval pro švýcarskou SW filiálku, ktera zastupuje pražskou firmu. Zde jsem opět zjistil, že kvalita SW není na úrovni CH vývojářů. Tady jsou zákazníci nároční a není-li něco kvalitní, tak není zájem a vyřízeno. V Čechách stále stačí, že SW dodavatel se alespoň o zákazníka zajímá, dá se s ním mluvit a dříve nebo později řešení přijde. Z praktického příkladu při problému s datovou bankou zákazníka by to bylo v CH na pohovor „na koberečku“, t.j. eskalace na vedení firmy a její jasně definované očekávání. V Čechách se odstranění chyby po nějakém týdnu bralo jako hrdinský čin a vrchol umění, včetně gratulace od vedení. Takže vývojářská kultura je stále rozdílná a nová agilní metoda kvalitě SW vůbec nepřidává.“
Zajímavé je i srovnání v kvalitě zpracování diplomových prací. Mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že jazyková úroveň není v průměru valná, převažují diplomové práce s hrubkami a gramatickými chybami a jsou i práce, kde celé části textu nedávají smysl. Ivan k tomu píše: „Tady každý usiluje o bezchybný text a dělá pro to i řadu opatření, např. práci nechá zkontrolovat profesionálem, a to se jedná jen o jazykovou úpravu. V diplomkách v ČR jsem nacházel bežně chyby, které by ani maturant neměl dělat. Bohužel snaha je vyhledat nestala již za námahu.“ Doplním: to by si ale musel rezervovat diplomant čas na opravy a korekturu a neodevzdával by práci ještě s mokrým lepidlem z vazby. A potažmo to znamená plánovat si čas, tedy myslet projektově. Nechám vás hádat, zda všichni adepti oboru Projektové řízení takhle uvažují.
Abych nebyl jednostranný, požádal jsem o názor na rozdíly i umělou inteligenci. Tady je její vyjádření: „Rozdíly v důrazu na kvalitu v České republice a ve Švýcarsku lze pozorovat na mnoha úrovních.
Začněme tím, že ve Švýcarsku je kvalita považována za klíčový prvek úspěchu. Švýcarské produkty jsou většinou velmi kvalitní a spolehlivé, což je způsobeno přísnými standardy a kontrolami kvality, které jsou v této zemi běžné. Švýcaři si cení dobrého zpracování, trvanlivosti a funkčnosti produktů, a to i za vyšší cenu.
V České republice je situace odlišná. Zatímco některé značky a výrobky jsou vynikající kvality, většina produktů se snaží být spíše levná než kvalitní. Mnoho spotřebitelů zde hledá hlavně nízkou cenu, což vede k tomu, že některé výrobky jsou hůře zpracované, méně trvanlivé a méně spolehlivé.
Další rozdíl lze pozorovat v přístupu k opravám a údržbě produktů. Ve Švýcarsku jsou opravy a údržba běžnou součástí spotřebitelské kultury, a lidé jsou ochotni platit vyšší cenu za výrobek, který je možné opravit a udržet v dobrém stavu po mnoho let. V České republice se naopak často spoléháme na levnou výměnu výrobku za nový, pokud se něco rozbije nebo nefunguje správně.
V neposlední řadě lze pozorovat rozdíly v oblasti služeb. Ve Švýcarsku je obecně očekáváno, že služby budou vynikající kvality, a je obvyklé, že se o zákazníka pečuje na vysoké úrovni. V České republice jsou služby často založené na rychlosti a efektivitě, což může vést ke snížení kvality a individualizace přístupu k zákazníkovi je často méně výrazná.
Závěrem lze říci, že Švýcaři jsou většinou ochotni zaplatit vyšší cenu za kvalitní produkt, zatímco v České republice je často preferována nízká cena před kvalitou. Tento rozdíl se projevuje nejen v oblasti produktů, ale i v oblasti služeb.“
A mne napadá: opravdu jsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit kupovat levné šunty, které nic nevydrží? Ale ještě důležitěji: není divné, že mezi projektovými manažery se tále setkávám s překvapením, že v každíém projektu jsou dvě kvality. Jedna se váže na produkt projektu a ověřuje se akceptací, to všichni známe. Ale pak je i kvalita řízení projektu vázaná na heslo „Fit for use“. Na ni určitě nazapomínejte!
Ivan slíbil sepsat příspěvek o zajištění kvality softwaru jeho pohledem, tedy pohledem člověka, který se pohybuje ve švýcarském prostředí. Budeme se těšit. A jaký je váš názor?
