Zde najdete rady jak postupovat v situacích, které byly uvedeny v předchozím příspěvku.
První situace: Motivace členů týmu
Obvyklá motivace spočívá v umožnění přístupu k novým informacím, příležitosti, v lepším přístupu k vedení firmy, ocenění při úspěchu. Jsou osoby, které již ani finančně motivovat nelze – pak pomohou jiné faktory (druh práce, prestiž, atd.). Motivace pro dlouhodobé projekty staví na tom že účastníci se sžili (tedy udržování vztahů v týmu), na možnosti vzdělávání a růstu, a to je vysloveně individuální.
Druhá situace: Dopad rozdílné motivace na různé členy týmu
Zde je pár zásad, které fungují v našem kulturním prostředí:
- Základní zásada spočívá ve schopnosti začlenit projekt do strategie firmy, v níž probíhá – čím více se to manažerovi projektu povede, tím větší prioritu získá a tím „snadnější život“ bude mít.
- Klíč k úspěchu je také v analýze stakeholderů a zájmů (workshop celého týmu).
- V dodavatelských projektech platí, že říká-li IT, co chce koncový uživatel, je to špatně (tím se pěstuje výlučnost a nepostradatelnost IT, která se může obrátit proti dodavateli).
- Vedoucí projektu by měl být poučený moderátor, který nutí strany ke vzájemné komunikaci a z ní si bere informace pro sebe.
Třetí situace: Vyjednávání
Očekávání formuje jak naše vyjadřování, tak i naše naslouchání. Negativní očekávání nás vede k tvrdšímu a agresivnějšímu (eventuálně submisivnímu) vyjadřování. Zároveň při naslouchání jsme citlivější na negativní signály v komunikaci.
Pro úspěch vyjednávání je klíčové motivovat partnera k přijetí společného závěru. Pozitivní vyjadřování partnera vede k hledání řešení a ke kompromisu. Naproti tomu negativní vyjadřování nutně vede k hledání viníků, obhajování a negativní protireakci. Při negativním vyjadřování snadno vzbudíme u partnera obranné postoje. Ty potom vyjednávání brzdí a komplikují, protože partner se nevěnuje problému, ale obhájení své pozice a osobnosti.
Příklad 1
A: „Nemůžeme vám nabídnout nonstop servis.“
B: „To je problém, potřebujeme stálou pomoc.“
A: „Bohužel to opravdu nejde.“
B: „Tak to se asi nedohodneme …“
Příklad 2
A: „Náš servis funguje od 8 do 20 hodin.“
B: „A co když se něco stane v noci?“
A: „Podle zkušeností našich klientů, jim tento způsob vyhovuje, protože přes noc u nich na pracovišti nikdo není. Pokud byste měli nějaký problém, můžeme se pokusit ho řešit individuálně. Jak je to u vás s noční prací zaměstnanců?“
B: „No, občas někdo finišuje a je tam déle, ale po osmé jen výjimečně, to je pravda.“
