Optimalizace postupů projektového řízení

Zveme vás na výměnu názorů projektových manažerů, kde se zaměříme na téma „Optimalizace postupů projektového řízení“. Budeme diskutovat o běžných výzvách, kterým čelí organizace při optimalizaci svých procesů projektového řízení, a hledání osvědčených postupů pro jejich zlepšení. Budeme také zkoumat roli projektových manažerů v tomto procesu a způsoby, jak zajistit, že procesy projektového řízení budou flexibilní a udržitelné i v dlouhodobém horizontu.

Těšíme se na vaši účast a na podnětnou výměnu názorů. Nezapomeňte vložit svou praktickou otázku, ať máme o čem diskutovat!

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Optimalizace postupů projektového řízení

Kreativita a inovativnost projektového týmu

Budeme diskutovat o strategiích pro vytvoření kultury kreativity a inovace v týmu projektu, o vlivu osobnostních typů jednotlivých členů týmu na podporu kreativity a inovace, o běžných překážkách v této oblasti a o způsobech, jak je překonat; ale také o naladění rovnováhy mezi potřebou kreativity a inovace a dodržováním termínů a cílů projektu.

Těšíme se na vaši přítomnost a na inspirativní výměnu názorů.

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Kreativita a inovativnost projektového týmu

Kvalita řízení projektu

7. března proběhla další diskuze na uvedené téma. Zatím vždy v našich diskuzích převažovala kvalita projektu, tedy míra, do jaké je produkt nebo služba vytvořená projektem v souladu s požadavky zákazníka. Ale o tom to tentokrát nebylo. Zaměřili jsme se na procesy řízení projektu. Kvalitou řízení projektu je míra, do jaké jsou procesy řízení projektu navrženy, implementovány a udržovány tak, aby produkovaly výsledky, které splňují požadavky zainteresovaných stran. Je tedy ve vztahu k „Fitness for use“.

Krátký záznam z diskuze najdete tam, kde jsou ostatní. Co z diskuze zaujalo?

  • Jaký způsob monitoringu je z hlediska kvality řízení nejefektivnější?

Aby byl spolehlivý a optimálně se generoval sám. Musí obsahovat retrospektivu. Záleží ale na kultuře firmy. Kvalita řízení se nedá měřit, ale je to často „dojem“ jak to působí. Příjemcem informace je liniový šéf projekťáků.

  • Jak zajišťujete aby odhady byly realistické?

Klíčová je osobní zkušenost pro to, abych dokázal expertní odhad případně upravit. Odhady musí dělat ten, kdo bude odpovídat za realizaci.

  • Je k něčemu dobré dosahovat vysokou kvalitu řízení projektu pokud zároveň nedosahuji vysokou kvalitu projektu (= produktu nebo služby)?

Ano, je to otázka cti. Problémy je třeba vyjasnit před podpisem project charteru, pak už nelze rozporovat.

  • Pomůže ke zvýšení kvality školení členů týmu?

Spíš pomůže edukace a mentoring a průběžná rekapitulace stavu. Nezapomenout rekapitulaci důvodu proč se to dělá, je to důležité pro pochopení priorit.

Rubriky: Co se stalo | Napsat komentář

Sociální dovednosti

Poslední únorový den jsme se sešli ve firmě OKsystem na přednášku o sociálních dovednostech. Rozvinuté sociální dovednosti nám pomáhají v práci a zvyšují šance na úspěch. Přednáška vycházela z knihy „Jak jsem potkal programy“ a shrnula konkrétní tipy a triky. Soustředila se na typický průběh vyjednávání, jak se na něj připravit a hlavně jak co nejrychleji odhadnout protivníka, včetně jeho účinné motivace. Také jsme diskutovali o metodě bálintování, která se osvědčila v situacích, kdy některý člen týmu byl „nečitelný“ a nebyla jasná motivace jeho činů.

Účastníci v pilné práci

Jak ukazuje obrázek, přednáška účastníky zaujala a doufáme, že jim hlavně pomůže v praktickém řízení projektů. Prezentaci z přednášky najdete v sekci zápisů.

Rubriky: Co se stalo | Napsat komentář

Vytlačí certifikace IPMA zavedenou PRINCE2 ve veřejné správě?

V českém světě PRINCE2 letos nastane velká změna. Jak to vše začalo. Společnost Axelos s PeopleCert v roce 2020 změnila značení metodiky PRINCE2, z PRINCE2® 2009 se stala PRINCE2® 5th edition a z PRINCE2® 2017 se stala PRINCE2® 6th edition. Do českého jazyka byla přeložená pouze PRINCE2® 5th edition – resp. bylo možné nejen absolvovat kurzy v českém jazyce, ale i certifikační testy. Rozdíly mezi verzemi byly spíše „kosmetické“ – šlo o upřesnění názvů a struktury kapitol. Certifikace PRINCE2 se staly ještě populárnějšími, zejména v oblasti státní a veřejné správy. To však bude platit již pouze do letošního června, kdy končí platnost 5. i 6. verze metodiky a s nimi i platnost kurzů a certifikačních testů v českém jazyce. 

Revoluce, a to agilní, přišla minulý rok, kdy společnost Axelos vydala PRINCE2 7th edition. Tato verze metodiky již přináší rozsáhlejší změny – mění se nejen některé zavedené názvy (např. místo Témat jsou Praktiky), struktura kapitol, ale také mnohá pojetí a postupy, zavádí se agilní přístup řízení. A ačkoliv překlad do českého jazyka se plánuje na konec letošního roku, dá se čekat, že tak rychlé v případě kurzů a certifikačních testů to nebude. Zdá se, že můžeme čekat i roky.

A kdo může vyplnit budoucí mezeru na trhu pro následující období? Je možné, že právě relativně nedávno přeložená verze mezinárodního standardu ICB 4.1 od IPMA a již plně zavedená do kurzů i certifikačních testů se stane atraktivní právě pro trh v případě státní a veřejné správy, kde je zájem především o školení a certifikace v českém jazyce a cena mnohdy nehraje roli. Inu, nechme se překvapit 🙂

Jan Bartoška

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Měření softwarového vývoje

Sešli jsme se v komorní skupině a tak byl prostor a čas na otevřenou diskuzi k tématu, která se nakonec otázek nedržela. Účastníci se vzájemně seznámili s metodami, které oni používají či používali.

Měření pokroku se ve všech diskutovaných příkladech zakládá na pravidelném odhadu stupně rozpracovanosti jednotlivých BR či obdobných artefaktů, na jejich porovnání s plánem a na z toho vyplývající úpravě očekávaného nákladu. Je-li rozpracovaných BR víc, pak se pouze vyhodnocuje jejich počet a celková pracnost a neztrácí se čas odhadech. Nemají-li BR či obdobné artefakty z nějakých důvodů obdobné vlastnosti, pak se využívají složitější vzorce, které berou v úvahu též počty pohledů, počty uživatelů, apod. Všechny tato porovnání slouží ale pouze v rámci firmy, protože nalézt tržní benchmark je obtížné – firmy nejsou stejné. Využívá se naopak pro sledování vývoje v čase – takto měřená efektivita by neměla klesat a pokud ano, pak je třeba hledat příčinu.

V etapě analýzy je odhad efektivity obtížný, obvykle se dělí jen na pár etap.

Vyplynulo několik obecných doporučení:

  • Je dobré se snažit o prototypování, nebo o dodávky BR či funkčních požadavků co nejdřív.
  • Firma by měla mít svou metodiku.
  • Problémy nastávají překročí-li scope rozumnou mez, protože pak je třeba doplnit administrativní zdroje které budou průběžně vyhodnocovat a narůstají náklady.
  • Proto je dobré rozdělit (pokud to aspoň trochu jde) na menší části které budou samostatně byznysově hodnotné.
Rubriky: Co se stalo | Napsat komentář

Vikingské zákony v managementu (opakovaná akce)

Představte si, že bychom mohli vyčerpat sílu a moudrost vikingských válečníků a aplikovat je na dnešní svět řízení a vedení. Tato přednáška vás provede historií vikingských tradic a zákonů, abyste objevili, jak mohou tyto starověké hodnoty posloužit jako inspirace pro moderní podnikatelský svět. Dozvíte se, jakým způsobem můžete využít vikingské principy jako odvaha, týmová práce, neústupnost a zodpovědnost ke zlepšení svého řízení a dosažení větších úspěchů ve svém oboru. Přednáška přinese náhled na to, jakým způsobem se můžeme stát vůdci ve světě podnikání a řízení projektů s pomocí vikingských zákonů. Přednášet bude, jako minule, Jarda Bárta. Věříme, že tato přednáška bude nejen poučná, ale také inspirativní a motivující pro všechny, kteří touží po nových perspektivách v řízení a leadershipu.

Jde o opakování přednášky z prosince pro účastníky, jimž se prosincový termín nehodil.

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Vikingské zákony v managementu (opakovaná akce)

Měření softwarového vývoje

Je to proces shromažďování a analýzy dat o softwarovém projektu za účelem sledování jeho pokroku a výkonu. Metriky pak lze použít k měření různých aspektů projektu, včetně času, nákladů, kvality, produktivity a účinnosti. Není pochyby že to je důležitý nástroje pro management i pro tým, protože poskytuje informace pro zlepšení procesu vývoje a k zajištění toho, aby projekt byl dokončen včas a v rámci rozpočtu.

Jaké s ním máte zkušenosti? Co by vás zajímalo zjistit od ostatních? Vložte otázku! Je to téma diskutované v prostředí Projektového Undergroundu poprvé a věříme, že bude atraktivní pro mnoho projektových manažerů.

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Měření softwarového vývoje

Blockchain – nová technologie

Blockchain nejsou jenom bitcoiny. Pomineme-li zneužívaný buzzword průmyslu 4.0, je to technologie éry digitálního vlastnictví. Je to databáze sdílená ve veřejné nebo soukromé počítačové síti. Budeme se s ní nesporně setkávat stále častěji – jak mezi technologiemi v předmětu našich projektů, tak možná i v projektovém řízení jako takovém. Díky decentralizované povaze blockchainu mohou členové týmu pracovat s aktuálními a ověřenými informacemi, přičemž důležitá je bezpečnost a transparentnost informace. Výhody blockchainu se mohou odrazit i v oblasti sledování dodavatelského řetězce a existují nepochybně i další aplikace.

Blockchain je stále relativně nová technologie, ale má potenciál výrazně ovlivnit projektové řízení. Projektoví manažeři, kteří se o blockchain zajímají, budou mít výhodu v tom, že budou připraveni na změny, které přinese. Informace získáme od jednoho z nejpovolanějších. Otto Havle je předseda představenstva a výkonný ředitel firmy ELA Blockchain Services, průkopníka služeb blockchainu. O těžbě bitcoinu se určitě nic nedozvíte, ale o využití v průmyslu, obchodu a službách ano.

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Blockchain – nová technologie

Každý má talent

Donedávna jsem byl přesvědčen, že jedině poctivě vytrvalým a zdravě dravým přístupem (tzv. „tahem na branku“), je třeba přistupovat k řízení každého projektu. A to jak na profesním poli, tak i v soukromé sféře. Ano, s těmito hodnotami, mohu-li to tak vlastně nazvat, se ztotožňuji stále. To koneckonců samo o sobě zřejmě vychází z jádra charakteru osobnosti každého z nás. Ale kladu si otázku – „stačí to?“ Anebo – „bude to stačit?“ S dovolením zabrousím lehce do odvětví psychologie a rolí na projektech.

Při řízení projektů jsme velmi úzce spjati nejen s mnoha lidmi, ale především s mnoha (a to bych s dovolením rád vyzdvihl) osobnostmi, s různými charaktery. Mnohdy, pokud máme při naší práci pocit, že s věcmi nemůžeme třeba pohnout tím správným směrem nebo se nám nedaří něčemu „přijít na kloub“, nemusí to hned znamenat katastrofu. Jde jen o to najít tu „správnou cestu“, ten správný způsob, či přístup, ale nejen k věcem, faktům… Ale především jakýsi klíč k lidem a tzv. zájmovým skupinám. Jistě jsme se s tím již každý setkal, kdy mnohdy v takovýchto skupinách jednotliví lidé vystupují a hájí zájmy jinak, nebo chcete-li jiným způsobem, než pokud by jednali mimo vliv tohoto prostředí. Je to pochopitelné a svým způsobem přirozené. Ve své podstatě jsme neustále něčím, někým atd., ovlivňováni. I sami sebou. Např. naším zdravotním stavem, náladou, rodinnou situací apod. Jde ale o to, umět (a to i z pozice projektového manažera) nahlédnout „pod pokličku“ a nahlédnout tak do světa pohnutek a charakterových rysů lidí v prostředí projektu. To, že jsou lidé obsazováni do určitých rolí, v nichž se snaží (mnohdy velmi přesvědčivě) vystupovat a působit naprosto profesionálně, nemusí zároveň znamenat, že se dotyčný v dané roli vůbec sám cítí jako ryba ve vodě. Nicméně jak se také říká – zvyk je železná košile. Lidé jsou schopni podávat navenek relativně dobrý a uznávaný výkon, ale vnitřně/charakterově jim daná role ne vždy úplně pasuje.

Je-li to možné, pojďme se prosím vždy alespoň na chvíli zastavit a zamyslet se nad vhodným obsazením lidských zdrojů do konkrétních rolí. Ano, bývá to velmi těžké a na první pohled se to zdá být přímo až zbytečně. Tím spíš, jedná-li se o prostředí, kde je nabídka zdrojů dejme tomu velmi limitovaná, nebo povědomí o reprezentantech jednotlivých rolí natolik ustálená. Ruku na srdce – pro mnohé lidi je obecně velmi obtížné vystoupit z řady a vyjádřit svůj názor, přání, či přesvědčení a říci, že požaduji tentokrát buď zcela jiný zdroj anebo lehce přeobsadit role. Necháme-li vyniknout přirozený lidský potenciál a talenty, ba jej budeme schopni ještě více podnítit a zainteresovat, pak nejen my sami, ale i širší okolí bude velmi mile překvapeno kvalitou, nasazením a zapálením oněch zdrojů, ve svěřené roli, či oblasti. Jednoduše, nechme vyniknout přirozené talenty našich zdrojů. Nějaký talent má přece každý. Jde „pouze“ o to, odhalit jej, nebo objevit, v dané oblasti. Nenechme se zmást například tvrzeními typu: „…ale tohle jsem přece nikdy nedělal? …toto není moje silná stránka.“ Silné, či slabé stránky sice souvisejí s přirozeným talentem, nicméně se dají ve značné míře ovlivnit tréninkem. Například prezentační dovednosti. Důsledným tréninkem je možné dosáhnout velmi vysoké až dalo by se říci profesionální úrovně. Ale i přesto to může být pro dotyčného člověka jen jakási výkonnostní rutina. Ano, může být samozřejmě i případ, kdy se v dané oblasti dotyčný vyloženě najde, ale i naopak.

A co mě k výše uvedené úvaze vůbec vedlo, či inspirovalo? Člověk je od přírody tvor velmi pohodlný, ale také velmi zvídavý. Prolnutí těchto dvou vlastností bylo ve své podstatě odedávna hnacím motorem našeho poznání a pokroku ve všech odvětví, lidského počínání. Někdy sehrály významnou roli jisté náhody, ale zpravidla to byla podnícená touha lidí poznat nebo objevit něco nového. Tito lidé, případně i v projektovém názvosloví zainteresované strany, využívali a nechávali promlouvat zcela naplno a přirozeně své talenty. Nebojme se tedy dát v určitých oblastech příležitost našemu přirozenému talentu, byť byl dosud okolnímu světu úspěšně skryt. Byla by to velká škoda, nemyslíte?

Martin Miller

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář