Řízení projektů, rolí a struktury ve startupech a malých firmách
Diskutovalo se řízení projektů ve firmách, kde zaměstnanci zastávají více rolí (vlastník, sponzor, manažer, člen týmu). Příkladem byla firma, kde 4-5 společníků plnilo všechny role, což fungovalo pro běžný provoz, ale vedlo ke stagnaci při řešení strategických otázek.
V malých týmech je běžné, že “všichni dělají všechno”, dokud firma nedosáhne velikosti (zlomy u 10 a 50 lidí), kdy je nutné role a odpovědnosti delegovat.
Absence jasné organizační struktury může vést k problémům, jako je nekonzistentní jednání různých částí firmy. Její zavedení vyžaduje aktivní úsilí od vedení, které se tomu často brání.
Shoda panovala na tom, že strukturované řízení by se mělo budovat až ve chvíli, kdy je ověřený a funkční byznys model, jinak jde o stavění “hradu z písku”.
Ladění procesů “za pochodu” by se nemělo bránit, pokud je jasný cíl. Časté změny vyžadují dobrou firemní kulturu a komunikaci.
Role projektového manažera ve startupu vs. korporátu
Hlavní rolí projektového manažera ve startupu je šířit povědomí o projektovém řízení (“evangelizace”), pomáhat strukturovat práci, nastavovat očekávání a učit tým uvažovat v číslech (peníze, čas, zdroje).
Implementaci projektového řízení je doporučeno provádět postupně, “malými krůčky”, a sledovat zpětnou vazbu.
Byly porovnány rozdíly v práci projektového manažera:
Rychlost rozhodování: Ve startupu je rychlejší (přímo s majitelem), v korporátu může trvat měsíce kvůli schvalování přes více oddělení.
Flexibilita a zdroje: Korporace snáze alokují téměř “nekonečné” zdroje, což je pro startup bariéra.
Procesy a regulace: Míra regulace (medicína, bankovnictví) a globální struktury v korporátech výrazně komplikují a zpomalují procesy.
Síla sponzora: V korporátu je úspěch projektu závislý na schopnosti sponzora zajistit si kapacity a zdroje.
Financování, řízení nákladů a životní cyklus startupu
Diskutovalo se o výzvách při získávání financí, kdy investoři požadují hotový produkt a podíl ve firmě, což může vést ke ztrátě kontroly. Jako jedna z možností byly zmíněny dluhopisy.
Ve startupech je klíčové, aby někdo hlídal finance (“evangelizátor”), aby bylo na platy a neinvestovalo se neuváženě. Náklady jsou často primárně lidské zdroje.
Startup potřebuje někoho s racionálním myšlením, kdo koriguje nerealistické vize zakladatelů.
Bylo diskutováno, kdy startup přestává být startupem: např. když začne tvořit pevné struktury, zpomalí se růst, nebo uplyne teoretická hranice (např. 2 roky pro dotace).
Zkušenosti, neúspěchy a vnější vlivy
Byl zmíněn příklad dlouhodobého projektu (vývoj platformy, zavedení intranetu), který selhal nebo se výrazně protáhl kvůli nedostatečné alokaci zdrojů ze strany vedení.
Byly sdíleny osobní příběhy o ukončení podnikání. Jeden projekt byl ukončen, přestože byl v zisku, protože přestal zakladatele naplňovat. Jiný byl ukončen po vážné nehodě majitele a kvůli útlumu trhu.
Diskutovalo se o zásadním vlivu vnějších faktorů, jako je lobbing a legislativa (např. složitá pravidla EU pro výrobu “zeleného” vodíku), které mohou zcela změnit podnikatelské podmínky.
Byly zmíněny příběhy úspěšných českých startupů, které zdůrazňují lidskou stránku podnikání a fakt, že nejlépe se často mají ti úspěšní podnikatelé, o kterých se veřejně příliš neví.
Příspěvek byl publikován v rubrice Co se stalo. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.