Co a jak (7. část)

Pokračujeme v seriálu, který čerpá a bude čerpat z ohromného rezervoáru rad a zkušeností získaných na nesčetných diskuzích, které již v rámci Projektového Undergroundu proběhly. Nejde o teoretické rozbory, ale naopak o zcela praktické situace a jejich řešení. Snažíme vybrat situace, které se na diskuzích opakovaly, a také postupy, které v praxi pomohly.

Nejprve najdete popis situace a odpověď či doporučené řešení je až dále v textu Zpravodaje. To proto, abyste si mohl(a) vyzkoušet, jak byste takovou situaci řešil(a) sám, kdybyste se s ní setkal – a pak si porovnat svoje zkušenosti se zkušenostmi ostatních. No a vůbec nejraději budeme, pokud se popisem „strefíme“ do problému, který vás aktuálně trápí, a přispějeme tak zkušenostmi k jeho řešení.

První situace: motivace

Jakým způsobem by měl vedoucí projektový manažer motivovat členy týmu, když mají velké pochybnosti o úspěšnosti projektu?

Druhá situace: rozhodování

Existuje osvědčený trik co dát do prezentace aby motivovala k rozhodnutí?

Třetí situace: etika

Obchodník přichází s tím, že má informaci, že zvítězí nabídka o 40% levnější a cestou není debatovat snížení rozsahu. Navrhuje (požaduje) snížení odhadů pracnosti, škrtnutí rezervy a nastavení projektu na dobré změnové řízení, kterým se zajistí profitabilita z pohledu dodavatele. „Odřiďme si dobře zákazníka“ říká obchodník. Standard PMI, který PM podepsal, jasně říká, že nikdy nebude nesprávně informovat o odhadech pracnosti.

Co má udělat PM:

– Udělat, co chce obchodník

– Eskalovat na vedení společnosti a trvat na poctivém přístupu

– Odmítnout projekt řídit

– Neuposlechnout a v týmovém duchu informovat zákazníka a snažit se ho přesvědčit o rozumném přístupu

– … ???

Rubriky: Co a jak | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Co a jak (7. část)

Co a jak (6. část) – osvědčená řešení

Zde najdete rady jak postupovat v situacích, které byly uvedeny v předchozím příspěvku publikovaném včera.

První situace: úspěšné vyjednávání

Očekávání formuje jak naše vyjadřování, tak i naše naslouchání. Negativní očekávání nás vede k tvrdšímu a agresivnějšímu (eventuálně submisivnímu) vyjadřování. Zároveň při naslouchání jsme citlivější na negativní signály v komunikaci.

Pro úspěch vyjednávání je klíčové motivovat partnera k přijetí společného závěru. Pozitivní vyjadřování partnera vede k hledání řešení a ke kompromisu. Naproti tomu negativní vyjadřování nutně vede k hledání viníků, obhajování a negativní protireakci. Při negativním vyjadřování snadno vzbudíme u partnera obranné postoje. Ty potom vyjednávání brzdí a komplikují, protože partner se nevěnuje problému, ale obhájení své pozice a osobnosti.

Příklad 1

A: „Nemůžeme vám nabídnout nonstop servis.“

B: „To je problém, potřebujeme stálou pomoc.“

A: „Bohužel to opravdu nejde.“

B: „Tak to se asi nedohodneme …“

Příklad 2

A: „Náš servis funguje od 8 do 20 hodin.“

B: „A co když se něco stane v noci?“

A: „Podle zkušeností našich klientů, jim tento způsob vyhovuje, protože přes noc u nich na pracovišti nikdo není. Pokud byste měli nějaký problém, můžeme se pokusit ho řešit individuálně. Jak je to u vás s noční prací zaměstnanců?“

B: „No, občas někdo finišuje a je tam déle, ale po osmé jen výjimečně, to je pravda.“

Druhá situace: vůdcovství

Ano, vůdcovství se dá posílit či získat praxí. Ale PM musí mít sám motivaci a je to dlouhá cesta. Nicméně základní schopnost vůdcovství je podmínkou práce jako projektový manažer a tedy chce-li kdokoli být PM, musí chtít být i vůdcem.

Třetí situace: výměna osob u partnera

Pomáhá ošetřit smluvní klauzulí. Není-li taková možnost, pak zbývá vyjednávání. Nicméně někdy je výměna žádoucí.

Rubriky: Co a jak | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Co a jak (6. část) – osvědčená řešení

Co a jak (6. část)

Pokračujeme v seriálu, který čerpá a bude čerpat z ohromného rezervoáru rad a zkušeností získaných na nesčetných diskuzích, které již v rámci Projektového Undergroundu proběhly. Nejde o teoretické rozbory, ale naopak o zcela praktické situace a jejich řešení. Snažíme vybrat situace, které se na diskuzích opakovaly, a také postupy, které v praxi pomohly.

Nejprve najdete popis situace a odpověď či doporučené řešení je až dále v textu Zpravodaje. To proto, abyste si mohl(a) vyzkoušet, jak byste takovou situaci řešil(a) sám, kdybyste se s ní setkal – a pak si porovnat svoje zkušenosti se zkušenostmi ostatních. No a vůbec nejraději budeme, pokud se popisem „strefíme“ do problému, který vás aktuálně trápí, a přispějeme tak zkušenostmi k jeho řešení.

První situace: úspěšné vyjednávání

Jaké jsou zásady pro úspěch ve vyjednávání?

Druhá situace: vůdcovství

Dá se posílit vůdcovství, když je zrovna slabou stránkou PM?

Třetí situace: výměna osob u partnera

Jak se bráníte výměně osob v průběhu projektu na straně zákazníka – PM, analytiků nebo investora?

Rubriky: Co a jak | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Co a jak (6. část)

Rady pro práci s vlastníkem projektu

Z diskuze v rámci Projektového Undergroundu vyplynulo, že podmínkou úspěšného projektu je spokojený sponzor. Ale ne s každým sponzorem bývá spolupráce jednoduchá. V posledním čísle časopisu PMI (PM Network) bylo publikováno několik rad, jak s určitými problematickými typy sponzorů spolupracovat. Pojďme se na ně podívat na základě volného překladu článku.

Mikromanažer

Problém: Projekt postupuje pomalu vpřed, protože sponzor má poznámky a návrhy i k úkolům na té nejdetailnější úrovni. Zapomeňte na týdenní stavové zprávy – tento sponzor chce každodenní aktualizace a nemyslí si, že projekt by měl pokračovat, dokud neposoudí každý detail.

Řešení: Pozvěte celý tým do místnosti, zhodnoťte s ním řízení projektu a náplň každé role v projektu a připravte písemný výstup. Ujasněte si: Kdo schválí konkrétní úkoly? Kdy je třeba eskalovat na sponzora? Jak často se má projektový manažer a sponzor scházet a revidovat překážky? Získání tohoto sdíleného souhlasu na papíře usnadní poukázat na „rušení“ způsobované sponzorem. Připomenutí sponzorovi, aby zůstal ve své očekávané roli, nemusí být vnímáno jako pokárání, pokud je takto podloženo. Tedy když sponzoři začnou zvažovat všechny drobné detaily, je třeba jim připomínat jednotlivé role projektu a zodpovědnosti, a také jim připomenout, že zůstat nad problémem znamená zisk spousty času.

Mějte na paměti: Pokud sponzor projektu chce vydolovat více informací než obvykle, stojí za to se ptát proč. Mohl by totiž pro to existovat rozumný důvod.

Obtížný partner

Problém: Tým se po každé interakci se sponzorem zadrhne, snaží se analyzovat jednoslovné odpovědi sponzora a každý posun v hlasovém tónu, případně rozluštit důvod jeho rozhněvaného výbuchu. Získání jednoduché odpovědi může někdy vypadat jako tahání zubů.

Řešení: Odolnost a trpělivost jsou klíčové. Je vhodné naplánovat osobní schůzky se sponzorem a začít malým rozhovorem tak, aby se vytvořil nějaký vztah. Doporučuje se zjistit, co dělají mimo práci, a na tomto základě budovat důvěru. Jakmile se rozhovor začne týkat projektu, pak je dobré začít otevřenými otázkami, abyste získali podrobnější informace. Teprve pak jde použít uzavřené otázky k objasnění dané zpětné vazby.

Mějte na paměti: Pokud je nedostatečná komunikace nadále překážkou, získejte třetí osobu. Například je možno pozvat dalšího člověka na vysoké úrovni nebo dokonce dodavatele, aby se účastnil schůzky. Někdy větší nebo různorodé publikum může sponzora „umravnit“.

Střelec

Problém: rychlé a snadné schvalování sponzorem se může zdát jako výhra – ale pokud nevede k tomu, že projekt skončí špatně.

Řešení: Je-li zapotřebí vrátit projekt zpět do správných kolejí, pomůže připomenout sponzorovi, že definice úspěšnosti projektu obsahuje čas, rozsah a rozpočet. Diskutujte s ním o tom, jak je projekt vnímán vedoucími pracovníky a koncovými uživateli. Když pracujete se sponzorem, který je příliš hrr, zdůrazňujte v každé pravidelné zprávě o stavu upozornění na manažerský pohled. Existují potenciální rizika, která by mohla ohrozit manažerská očekávání? Jsou v očekáváních nějaké klíčové věci, v nichž je třeba jejich angažmá? Někdy pomáhá naznačit, že je potřeba jejich pomoc v určitých oblastech. Pokud sponzor projektu nereaguje, protože se domnívá, že je vše jasné, zeptejte se, jak by měla být strategie vysvětlena lidem, kteří na projektu nepracují.

Mějte na paměti: V závislosti na velikosti a kultuře organizace může být možné obejít sponzora a získat důležité poznatky přímo. Podaří-li se získat 10 nebo 15 minut s někým z vyššího managementu třeba jednou měsíčně, opravdu to pomůže splnit strategické potřeby.

Nedostupný sponzor

Problém: projektový manažer stráví příliš mnoho času tím, že se snaží vystopovat sponzora a dostat se do jeho přeplněného kalendáře, třeba alespoň pro nezbytné schválení.

Řešení: Buďte otevřeni schůzkám mimo běžnou pracovní dobu. Buďte ochotni rozšířit svou dostupnost abyste se přizpůsobili rozvrhu sponzora. Pokud je to možné, požádejte o 15 minutové okno, což bývá jednodušší získat. Případně jeďte s ním, když se cestuje mezi schůzkami. Ne každý to může udělat, ale pokud je to možné, zjistěte, kdy má sponzor nejlepší čas a dostupnost. Spojte flexibilitu se zdravou dávkou rutiny. A předem sdílejte klíčové body, abyste sponzorovi umožnili si připravit nejkritičtější rozhodnutí.

Mějte na paměti: Pokud absenci sponzora vyhodnotíte jako velké riziko, doporučte náhradu. Lze požádat druhou osobu, která má rozhodovací pravomoc, když je sponzor nedostupný. Jen se ujistěte, že zástupce bude aktualizovat informace sponzora o rozhodnutích, aby nedošlo k výpadkům v komunikaci.

Rubriky: Co a jak | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Rady pro práci s vlastníkem projektu

Dvojí výhoda – mentoring pomáhá oběma stranám

Mentorujete mladší kolegy? Mentoruje vás někdo zkušenější? Pokud ne, přečtěte si následující příběh. Ilustruje, že mentoring obohacuje obě strany vztahu. Tedy nejen toho, kdo je mentorován, ale i toho, kdo mentoring poskytuje. Organizátoři Projektového Undergroundu cítí dluh vůči komunitě projektových manažerů v této oblasti. Chtěli bychom zprostředkovat kontakt mezi těmi, kdo mají co nabídnout ze svých zkušeností, s těmi, kdo budou rádi za praktické rady. Máte zájem se zúčastnit? Máte zájem předat své zkušenosti někomu mladému a sami si při pohledu na jiné problémy urovnat vlastní myšlenky o projektovém řízení a získat nejen dobrý pocit, ale i nové myšlenky od mentorovaného? Ozvěte se na e-mail Igor.Luhan@ippmeasure.com. A pokud chcete získat svého mentora, ozvěte se také. Budeme se těšit, že se podaří vytvořit zajímavou komunitu.

Následující příběh je volným překladem článku Susan J. Karn, PMP, principal project managera ve Waters Corp. v USA, publikovaného v posledním čísle PM Network.

Stejně jako mnoho projektových manažerů jsem svou kariéru začala z technické role. Byla jsem mladá vědkyně v oblasti podnikového výzkumu a vývoje, když jsem pře 27 roky začala řídit projekty. V roce 2008 jsem získala certifikaci PMP a v roce 2014 jsem přidala magisterský titul v oblasti vedení lidí se zaměřením na řízení projektů.

Dnes ale mnoho organizací vyžaduje, aby kandidáti na projektové řízení měli plné kompetence na vysoké úrovni již při nástupu firmy. Vysoké školy reagovaly zavedením speciálních oborů pro přípravu projektových manažerů. Přestože tito studenti získají hlubokou znalost teorie, většina postrádá skutečné zkušenosti ze složitějšího projektu. Některé organizace podporují mentoring jako způsob, jak těmto „juniorním“ zaměstnancům pomoci dostat se ke zkušenostem seniorních PM a orientovat se v praktických fíglech projektového řízení. Jakkoli je náročný, mentoring je efektivní. Protože obsahuje přenos komplexních informací prostřednictvím neformální komunikace, obvykle tváří v tvář, a to po delší dobu, je to efektivní cesta pro přenos strategií a pro rozvíjení dovedností.

Sdílení směrem od mentora k mentorovanému by však nemělo být jedinou cestou. Zjistila jsem, že starší i mladší pracovníci si mají co nabídnout vzájemně. Před několika lety jsem začala spolupracovat s novým zaměstnancem, vědcem, který chtěl poradit ve vedení svého prvního projektu. Začali jsme se scházet alespoň jednou týdně. Schůzky byly neformální, ale obvykle jsme začali s aktualizací a pak jsme se ponořili hlouběji do konkrétních problémů. Pro mne bylo obohacení a zadostiučinění, když jsem viděla, jak se mentorovaný vědec rozvíjí v sebevědomého, respektovaného vůdce a spolehlivého člena týmu. Na druhé straně on zvýšil mou důvěru v práci s novými technologiemi a mé chápání jejich sociálních aspektů. Jeho největší přínos pro mne však byl v lepším pochopení perspektiv mladých profesionálů a z toho vyplývajících kulturních pohledů. Nečekaným bonusem se tedy stalo moje zlepšení v měkkých dovednostech, a v důsledku dokonce i inspirace k návratu na vysokou školu.

Rubriky: Nezařazené | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Dvojí výhoda – mentoring pomáhá oběma stranám

Co se stalo v září 2018

Začátkem září proběhla diskuze na téma „Strategie a byznysový pohled na projekt“. V obvyklém počtu diskutujících jsme probrali praktické dopady toho, že projekt musí být vždy v souladu se strategií podniku. Ale co když není? A co když ani ta strategie není známa?
Hrubý záznam z diskuze najdete na obvyklém místě na tomto WEBu.

Rubriky: Co se stalo | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Co se stalo v září 2018

Co se stalo v Projektovém Undergroundu v červnu 2018

Mnoho projektových manažerů pracuje ve stálém pracovním poměru. Ale nedávná krize a šetření, která jednotlivé firmy zasáhla, způsobila i významný odliv projektových manažerů na „volnou nohu“. Jejich role, autorita, ale i pracovní rytmus a administrativa se liší. A to ještě někteří z nich pracují skoro jako zaměstnanci, dlouhodobě pro jednoho zaměnstavatele, jiní jako „nomádi“ putují od jednoho projektu k dalšímu. Proto byla červnová diskuze věnována tomuto tématu. A byla zajímavá. Kromě jasného propočtu ukazujícího, že práce na „volné noze“ se i při započítání provozních nákladů a rizik vyplatí, zde padla i řada dalších zajímavých informací. Vyjmenujme si některé:

  • „Nomád“ má možnost odmítnout projekt, má větší možnost si vyjednat podmínky (záleží na důležitosti projektu)
  • Nehraje roli „překvalifikovanost“ PM
  • Podmínkou ale je, že PM má finanční rezervy a musí být ochoten obchodovat.

Je vidět, že uvedené poznatky nahrávají spíš k tomu odejít na „volnou nohu“ až po získání zkušeností a také rezerv.

Rubriky: Co se stalo | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Co se stalo v Projektovém Undergroundu v červnu 2018

Proč certifikace PMP?

Proč jsem hrdý na to, že jsem PMP? Protože si myslím, že to představuje dvě věci. Jednak zájem a ochotu investovat do profese, jejíž kredit se stále více zneužívá: do profese projektového manažera. Druhak jsou to faktory, které odlišují projektové manažery: strukturovaný přístup k problémům a reálné zkušenosti.

Při práci jako projektový manažer jsem brzy zjistil, že pro to, aby věci probíhaly správně, potřebuji nějaký rámec. Standard PMBOK je určen právě pro tento účel: vytváří referenční rámec, který může být přizpůsoben realitě a který slouží k formování toho, jak jsou projekty vedeny.

A teď k druhému faktoru, proč je certifikace PMP tak důležitá: je založena (nebo by měla být založena) na reálné životní zkušenosti. Je známo, že aby se uchazeč mohl přihloásit na zkoušku, musí předložit souhrn zkušeností v projektovém řízení, především musí prokázat, že pracoval jako projektový manažer po dobu nejméně 4500 hodin (zhruba 4 roky).

Dokonce i když splnění této podmínky lze snadno vykázat i když neodpovídá realitě (za předpokladu, že žádost není kontrolována), ten kdo vlastní PMP ví, že samotná zkouška spočívá spíše na reálných životních situacích než na teoretických otázkách a znalosti procesů PMBOK.

V praxi jsem zjistil, že skutečná zkušenost s projektovým řízením je velmi důležitá nejen při práci jako projektový manažer, ale také při hledání manažera projektů. Jednou z mých povinností byl i výběr kandidátů do role projektových manažerů a titul PMP opět přišel vhod – sloužil totiž pro prvotní rozdělení kandiátů. Po publikování inzerátu hledajícího PM jsem byl zavalen desítkami životopisů lidí, kteří dosud zjevně neměli s řízením projektů co do činění. Ne že by tyto životopisy nestály o přečtení: některé z nich byly velmi … zajímavé a v zpestřily můj pracovním den. Ale když jsem na životopisu četl „PMP“, už jsem věděl, že se mám životopisu věnovat podrobněji – možná je to ten správný, ale přinejmenším je to něco, co stojí za to číst.

V neposlední řadě je velmi dobrou vlastností PMP to, že certifikaci po určíté době vyprší platnost – nebo konkrétněji skutečnost, že pro zachování certifikace potřebujete pracovat jako PM a pracovat i na sobě. Pro ty z vás, kteří to neznají: znamená to získat během 3 let 60 jednotek PDU (Personal Development Units), přičemž 1 PDU zhruba odpovídá 1 hodině rozvoje. Samozřejmě i zde existují triky, které by tento požadavek obejít (alespoň do určité míry), ale pokud je snaha je splnit férově, pak toěch 60 PDU nutí zlepšit se, naučit se nové věci, navštěvovat semináře a konference a dostat se k novým věcem. A mimochodem, dotaz na to, jak uchazeč před vámi obnovuje certifikaci je docela zajímavá otázka k přijímacímu pohovoru.

PMP je tedy velmi dobrý milník na vaší cestě k profesionalitě: dává pevné základy, dobrou slovní zásobu a navíc může být velmi užitečný, když hledáte práci (nebo když hledáte dobré PM).

Zpracováno dle Giovanniho Perrone PgMP, PMP

Rubriky: Nezařazené | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Proč certifikace PMP?

Příprava k certifikaci PMP

Získal jsem certifikát PMP v roce 2007. Vzpomínám, že na přípravu jsem věnoval značné množství času. Nejprve jsem vyhledal všechny požadované informace a dokumenty, které PMI požaduje pro ověření kvalifikace. Pak jsem se začal připravovat na obávaných 200 otázek ve výběrové zkoušce.

Studoval jsem hlavně PMBOK a několik dalších knih a byl jsem docela dobře připraven na procesy, definice, oblasti domén atd. Jinými slovy, dobře jsem znal teorii, stejně jako bych se připravoval na zkoušku na univerzitu.

Ale při zkoušce jsem často zjistil, že si opakuji: „Kde jsou otázky o procesech, definicích a všech těch krvavých věcech, nad kterými jsem strávil takový čas studiem ???“

O zkloušce PMP lze totiž uvést zajímavou věc: zkouška, tedy kvíz s více volbami, je provedena tak, aby zjistila, zda skutečně máte praktickou zkušenost jako projektový manažer (samozřejmě v PMI). To, že můžete zpaměti recitovat PMBOK, se jaksi předpokládá a je to nutná podmínka.

Giovanni Perrone PgMP, PMP

Rubriky: Nezařazené | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Příprava k certifikaci PMP

Další certifikovaný PgMP!

Společná příprava k nejvyšší projektové certifikaci PMI přinesla další ovoce. Minulý týden získal titul Pavel Lebesle, kterého známe z přednášek právě na téma řízení programů. Není to jednoduché a je k čemu gratulovat!

A můžeme být pyšní, že v naší malé zemi již máme tři nositele této certifikace.

Rubriky: Co se stalo | Napsat komentář