Co a jak (4. část) – osvědčená řešení

Zde najdete rady jak postupovat v situacích, které byly uvedeny v minulém příspěvku.

První situace: nastavení projektu

Důležitá je včasná definice KPI a vyjasnění jejich vazby na odměny. KPI se využívají jak pro monitoring projektu, tak mají význam i při motivaci činností v projektu. Mohou motivovat tým k vyššímu výkonu, ale mohou i demotivovat. Je užitečné využívat v rámci projektu i vlastní KPI, zvlášť jde-li o delší a rozsáhlejší projekt. V takovém případě pro projektová KPI by měly platit následující zásady:
1. Musí dávat smysl z hlediska klíčových podílníků projektu.
2. Musí být jasně měřitelné (obzvlášť jsou-li vázány na formální kontrakt).
3. Měly by vycházet z benefitů, které by vznikly využitím výstupů projektu.
4. Měly by jasně indikovat zpoždění a předstih.
5. Musí být v souladu s cíli programu či portfolia.
6. Pravidelně se musí měřit a vyhodnocovat.
7. Musí se měřit a vyhodnocovat i poté, co program skončil.
Stanovení KPI v souladu s těmito zásadami nebývá vůbec jednoduché, a další problém může spočívat v jejich schválení managementem.

Druhá situace: definice KPI

Legenda – návrh řešení KPI v příkladu:

KPI:

1: Zvýšení počtu klientů

2: Zvýšení retence

3: Dodržení harmonogramu

Dává smysl? Jak?

Podílníci mají zájem o rozšiřování portfolia

Podílníci mají zájem o co nejvyšší retenci

Základní kritérium z časové oblasti

Měřitelná? Jak?

Ano a lehce, ale může záviset i na jiných projektech a aktivitách

Ano, nese to menší náklady

Ano, ještě je třeba definovat metriku (co je velké zpoždění a co malé)

Jaké jsou benefity?

Klienti přinášejí byznys

Spokojenost přináší trvalé cash-flow

Zvyšuje se efektivita

Indikuje čas? Jak?

Jen velmi zprostředkovaně

Neindikuje

Ano

Je v souladu s cíli?

Ano, je-li strategie orientována na růst počtu klientů

Ano, je-li strategie orientována na retenci klientely

Ano, například je-li strategie orientována na výnosnost aktiv

Třetí situace: metriky

Doporučené metriky jsou tyto:
• Ekonomika, pracnosti, schopnost využít vlastní zdroje.
• Zda došlo ke kolizi zdrojů.
• Dodržení harmonogramu, zvlášť nepřekročení doby analýzy a programování a dodržení rozsahu testování.
• Kvalita analýzy a komunikace změn analýzy – s kvantifikací této metriky může být problém a její vynucování vede na riziko přemodelování.
• Spokojenost zákazníka či uživatele (zjišťuje se dotazníkem) – měl by mít 2 části, a to projektu a produktu. Pokud bychom požadovali vyhodnocení ze strany zákazníka, pak je třeba si uvědomit, že ten jej leckdy nedělá (podmínkou pro jeho provedení je mít na straně zákazníka nějaký projektový útvar).

Příspěvek byl publikován v rubrice Co a jak. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.