Co se stalo

Poslední lednový den proběhla diskuze na téma „Plat projektového manažera – zaměstnance“. Diskuze byla zajímavá a přinesla řadu pohledů na tuto problematiku. Jako vždy je z ní velmi krátký záznam na našem WEBu, zde bych rád uvedl několik postřehů:

  • Proběhla diskuze, zda vůbec je plat motivační faktor nebo už hygienický (tedy mzda motivuje, nebo pouze demotivuje, pokud není dostatečný)
  • Podle statistik je po praxi 3 let plat cca dvojnásobkem platu do 3 let, pak už se významně nemění
  • Rozdíl ve výši platu je obecně mezi obory v růstové fázi (u nás momentálně pharmacy, zdravotnictví) a sestupné fázi (bankovnictví, telco)
  • Největší vliv na plat má to, jak si jej uchazeč vyjedná při nástupu. A v tom je největší genderový rozdíl – muži dokáží víc riskovat (např. odchod z firmy a opětovný návrat na vyšší plat) a obecně mají lepší vyjednávací pozici i strategii.
  • Hlavní rozdíl pro zaměstnance ve srovnání s freelancerem je ve zdanění, které je pro freelancera cca poloviční
Rubriky: Co se stalo | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Co se stalo

Co a jak (9. část) – osvědčená řešení

Zde najdete rady jak postupovat v situacích, které byly uvedeny v předchozím příspěvku publikovaném včera.

První situace: Autonomie


Tato hranice je daná kulturou firmy, není obecně definována. Otázka souvisí s autoritou PM. Ta formální je dána (metodikou, zvyklostmi, atd.), neformální je třeba postupně získávat. Některé postřehy pro udržení autority:

    • Udržet si nezávislost v srdci. Nebýt vydíratelný.

    • Nezapomenout, že každý šéf má svého šéfa.

    • Jenom hloupý šéf si myslí, že si kupuje zaměstnance a dovozuje, že ho tak trochu vlastní.

    • Hned na začátku kriticky zhodnotit situaci a rozhodnout se, zda tu práci berete nebo nikoli, resp. stanovit si podmínky – plná moc, právo veta, atp.

Druhá situace: Akceptace


Rozumná a v praxi využívaná je akceptace na dvě kola, ve druhém již se pouze potvrzuje zapracování změn. Při extrémním důrazu na kvalitu se přidávají další kola, ale s dopady do plánu.

Třetí situace: Zkušenosti


Jak je organizováno využití Lessons Learned Reportu dalšími projekty a je nějaký proces, který se tímto využitím ve firmě  systematicky zabývá? Jde o to aby tyto informace nebyly využívány pouze projekťákem nebo projekťáky, ale aby nějak regulérně probublávaly.

Pro přenos lessons learned je těžké najít posluchače. Důležitá je ochota naslouchat, proto ani formální záznam včetně jeho navázání na hodnocení PM se neosvědčuje. Důležitá je podobnost problémů reportovaného projektu s tím, co posluchači znají z aktuální praxe. Pro vlastní přenos know-how jsou důležité status meetingy. Úspěšný přenos zkušeností lze dokumentovat na příkladu dvojice postimplementačních review, jednak na úrovni PM a jednak na úrovni vlastníka (tedy business vyhodnocení). Hodnotí se úroveň splnění předpokladů v oblasti business. Toto vyhodnocení udává kvalitu odhadů vlastníka a tento údaj by měl vstupovat jako důležitý parametr do výběru dalších projektů – čím přesnější odhady, tím větší preference pro projekty tohoto vlastníka. Celý tento postup však vyžaduje funkční řízení portfolia ve firmě.



Rubriky: Nezařazené | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Co a jak (9. část) – osvědčená řešení

Co a jak (9. část)

Pokračujeme v seriálu, který čerpá a bude čerpat z ohromného rezervoáru rad a zkušeností získaných na nesčetných diskuzích, které již v rámci Projektového Undergroundu proběhly. Nejde o teoretické rozbory, ale naopak o zcela praktické situace a jejich řešení. Snažíme vybrat situace, které se na diskuzích opakovaly, a také postupy, které v praxi pomohly.

Nejprve najdete popis situace a odpověď či doporučené řešení je až dále v textu Zpravodaje. To proto, abyste si mohl(a) vyzkoušet, jak byste takovou situaci řešil(a) sám, kdybyste se s ní setkal – a pak si porovnat svoje zkušenosti se zkušenostmi ostatních. No a vůbec nejraději budeme, pokud se popisem „strefíme“ do problému, který vás aktuálně trápí, a přispějeme tak zkušenostmi k jeho řešení.

První situace: Autonomie


Kde je vhodné aby končily pravomoci PM a kde by měly začínat pravomoci dalších subjektů (řídící rada, PMO, představenstvo firmy, …)?

Druhá situace: Akceptace


Kolik kol (připomínky-zapracování) považujete za optimální pro akceptaci dokumentů (dokumentace, analýzy, cílový koncept, apod.)

Třetí situace: Zkušenosti


Jak je organizováno využití Lessons Learned Reportu dalšími projekty a je nějaký proces, který se tímto využitím ve firmě  systematicky zabývá? Jde o to aby tyto informace nebyly využívány pouze projekťákem nebo projekťáky, ale aby nějak regulérně probublávaly.

Rubriky: Nezařazené | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Co a jak (9. část)

Agilní řízení a PMI

Agilita hýbe Českem. Aktuálně se řada bank rozhodla pro přechod svého projektového řízení na agilitu. Jak na tuto módní vlnu reaguje PMI? Specifika agilního řízení jsou uvedena v samostatné příloze PMBOK V6 a zároveň se i pomalu doplňují do certifikačních testů. Uvádíme přehled samostatné přílohy PMBOK ve znění, které je obsahem příručky certifikačního školení viz http://www.ippproject.com/skoleni-a-priprava/priprava-k-certifikaci-pmp/.

Agilita není „tvrdá“ metodika, ale spíš pohled na způsob vedení týmu, doplněný různými rámcovými postupy určenými k úpravě dle specifik konkrétní situace. Agilního řízení je vhodné na komplexní a komplikované úlohy. Tyto pojmy jsou definovány na dvojrozměrné ploše definované nejistotou technického řešení a vágností požadavků. Blíže viz obrázek:

Je možno uvést příklady. Agilní vývoj a řízení jsou vhodné:

  • kde je vyžadován výzkum nebo vývoj
  • obsahuje časté změny
  • požadavky jsou neznámé nebo nejisté, nebo cíl je těžko popsatelný
  • obsahují velké množství rizik.

Existují 4 druhy životního cyklu projektů, agilní je jedním z nich. Ale málokdy lze najlézt jednoznačný životní cyklus, v každém projektu jsou nějak více či méně obsaženy, málokdy je v projektu je jeden:

  • prediktivní
  • iterativní (reakce na zpětnou vazbu z ještě nedokončeného výsledu, např. prototypování)
  • inkrementální (dodávky po částech)
  • agilní.

Rolí projektového manažera je sloužit týmu, zametat cestičku, což ve výsledku vede k úspěchu celého týmu. Jde tedy o vedení metodou „servant teadership“. Z toho vyplývají i role členů agilního týmu:

  • Product owner – vedení technického vývoje produktu
  • facilitátor – tedy výše zmíněná podpora týmu. V různých agilních metodikách je nazývána různě, např. scrum master.
  • člen týmu. V této souvislosti jsou odborníci, členové týmu, tříděni do dvou kategorií:
    • I-shaped znamená úzké specialisty, s hlubokou avšak nepříliš širokou znalostí
    • T-shaped jsou více obecně zaměření specialisté a pro agilní týmy jsou obvykle výhodnější

Vztah agilního řízení a metodiky Kanban je ten, že jsou konkrétním implementaceni principu Lean. Před rozhodnutím o agilním řízení projektu je vhodné si odpovědět na čtveřici otázek:

  • Vize projektu – proč jej děláme?
  • Kdo z projektu bude benefitovat?
  • Co znamená, že projekt je hotov – odtud se odvíjí kritéria pro release?
  • Jak budeme spolupracovat?

Další pojem je retrospektiva. Obvykle se dělá při náselujících příležitostech:

  • release
  • prošlo již několik týdnů od minulé
  • když viditelně klesá výkon týmu
  • nebo při dosažení nějakého milníku.

Backlog je tříděný seznam úkolů, nad nimiž tým pracuje. O třídění se stará product owner, zvláště pokud je využit iterativní životní cyklus.

Další pojem je standup. Provádí se denně, hlavním cílem je mikrosouhlas členů týmu s následujcí prací v nejbližší době. Každý člen během standu odpovídá na následující otázky:

  • Co jsem od minule udělal / dokončil?
  • Co plánuji na dobu do příštího standupu?
  • Jaké vidím problémy nebo rizika?

 

Nejznámější metodiky agilního řízení:

název              charakteristika
Scrum ·         U nás nejběžnější

·         Vlastník produktu odpovídá za maximalizaci produktu

·         Team je multidisciplinární a piokrývá celou potřebnou znalostní oblast

·         Scrum master odpovídá za proces (servant)

Extreme programming ·         Celý tým sedí pohromadě

·         Programování v páru – z důvodu testování

·         Desetiminutové úkoly

·         Test-first

Kanban ·         Vizualizace postupu

·         Omezený počet aktivit

·         Spolupráce a zpětná vazba

Crystal method ·         Časté dodávky

·         Uzavřená komunikace

·         Pocit komfortu členů týmu a snadný přístup k odborníkům

Scrumban ·         Na pomezí Scrum a Kanban
FDD (Feature-driven development) ·         Role PM, hlavního architekta, vedoucího vývoje, šéfrogramátora, vlastníka a doménového experta

·         5 procesů:

◦     vývoj cerlkového modelu

◦     vytvoření seznamu vlastností

◦     rozplánování rysů

◦     návrh rysů

◦     realiazce po jednotlivých rysech

AgileUP (Unified Process) ·         Koncentrace na high-level aktivity

·         Nezávislost na nástrojích

·         Infomovanost týmu

Scrum of Scrum ·         Koordinace více malých týmů na velkém úkolu

·         Využítí postupů Scrum

Scaled Agile Framework ·         Pro velké úkoly

·         Inkrementální vývoj s krátkými cykly

·         Systémové mšlení, rozhodování zásadně z ekonomického hlediska

LeSS (Large Scale Scrum) ·         Organizace několika vývojových týmů na společném velkém vývoji

·         Koordinace přes týmy

·         Retrospektiva orientovaná na zlepšení mezitýmové spolupráce

Enterprise Scrum ·         Využití metody Scrum přes celou organizaci
DA (Disciplined Agile) ·         People first

·         Learning-oriented

·         Goal-driven

·         Cykly pro kompletní dodávku

 

Rubriky: Nezařazené | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Agilní řízení a PMI

Další běh přípravy k certifikaci PgMP

Statistika je ošidná věc. Už známá scéna Felixe Holzmanna ukazovala, že pokud jeden sní dvě husy a druhý žádnou, tak vyjde, že husu měli oba. Ale přesto mi zvědavost nedala a zajímal jsem se, kolik je na celém světě nositelů nejprestižnější projekťácké certifikace PgMP (Program Management Professional) a podělil jsem jejich počet obyvatelstvem na planetě. Vyšlo mi, že na desetimiliónovou zemi, jako je ČR, by to měli být tři. A na Slovensko tedy jeden a půl. Jak jsme na tom? V ČR jsme tři nositelé tohoto titulu, tedy přesně podle statistiky, ale na Slovensku zatím o žádném nevím. Vím ale, že je v Evropě i řada větších zemí, kde „svůj průměr“ ani zdaleka neplní, zatímco taková Inde jej výrazně překračuje. Tedy neobávám se říct, že ČR je v počtu certifikovaných programových manažerů vztažených na počet obyvatel na špici Evropy. Nepochybně je to zásluhou společné přípravy k této certifikaci, která pod záštitou České komory PMI již dvakrát v rámci Projektového Undergroundu proběhla.

příštím běhu přípravy k certifikaci PgMP se budeme účastnit spolu s kolegy ze Slovenska. Přinese to i nové uspořádání, kdy přípravný tým se nebude, jako dosud, scházet face-to-face, ale prostřednictvím videokonference. Přináší to výhodnou možnost se účastnit zájemcům nejen z Prahy, jako dosud, ale i z Brna, Bratislavy či Košic či odkudkoliv jinde. To je zajímavá příležitost, ne?

Jak taková příprava probíhá? Celá oblast programového řízení je rozdělena do cca 25 okruhů. V dohodnutém čase se tým potkává nad dvojicí z těchto okruhů, přičemž čtyři účastníci si připravili a prezentují informace, každý z nich k jednou z okruhů. Následně jsou v celém týmu diskutovány, jednotliví členové mohou porovnávat své zkušenosti a informace s tím, co bylo prezentováno a diskutují o tom. Samozřejmě je přítomen certifikovaný programový manažer, aby mohl korigovat případnou diskuzi v duchu standardu PgMBOK. Ukazuje se, že toto je nejefektivnější cesta k přípravě účastníků, zvlášť pokud je na konci ještě doplněna společným boot-campem, kde se všechna témata projdou ještě jednou společně.

Celá příprava probíhá ve vzájemné spolupráci, tedy zcela zdarma. Tentokrát poběží pod „federální“ záštitou České i Slovenské komory PMI. Jako bonus ještě každý účastník získá program, jehož pomocí si může zkoušku až třikrát vyzkoušet nanečisto na svém počítači. Samozřejmě otázky se liší od těch, s nimiž se při zkoušce setká, ale je ověřeno, že jsou velice podobné. Při opakování testu se otázky mění – v zásobě jich aktuálně mám asi 2500 a z nich si program pro každé sezení vybere jiné. A ke každé odpovědi se dostane i informace, zda volba byla správně, proč je odpověď správná či špatná, a případně jaká je správná odpověď. Tedy je zde zdarma nabízena možnost zkoušky klidu – tedy bonus, který je jinak pouze součástí komerčních kursů k přípravě k certifikaci (viz http://www.ippproject.com/skoleni-a-priprava/priprava-k-certifikaci-pmp/).

Řízení programů je něco jiného než řízení projektů. Praxe jednoznačně ukázala, že projekty charakteru programu řízené metodikou pro řízení projektů představují riziko jak pro firmu, v nichž probíhají, tak pro manažery těchto programů. Pro manažera spočívá riziko ve vyšší pravděpodobnosti neúspěchu, pro firmu je jistě bolestnější. Příčiny toho spočívají v trojici základních rozdílů mezi projekty a programy:

  • Programy jsou primárně orientované na výnosy, projekty na náklady.
  • Řízení projektů projevuje obecně menší flexibilitu reakcí na vnější vlivy, které naopak jsou v programech určující.
  • Relativní uzavřenost projektů – pokud více projektů vzájemně souvisí, vyžaduje vzájemnou koordinaci a pokud taková koordinace není, přenáší se na liniový management.

Není ale ani pravda druhý extrém, že vše jsou programy, právě naopak. Ale to nic nemění na nezbytnosti detekce programů v portfoliu projektů firmy a přizpůsobení metody řízení jejich existenci. Platí přitom, že vlastní název nemá obvykle vůbec žádný vztah k tomu, zda jde skutečně o program nebo o projekt. Je na tomto poli ještě hodně k edukaci prostředí a to je a bude role manažerů programu. A co Vy? Řídili jste již rozsáhlý projekt nebo program? Nechcete se přidat a být průkopníkem programového řízení ve své komunitě? Příprava k certifikaci není jednoduchá (tak jak to odpovídá tomu, že jde o nejprestižnější certifikaci PMI), ale stojí to za to! 17. prosince večer proběhne první call zájemců, kde si dohodneme provozní záležitosti – jak, kdy atd. Tak neváhejte se ozvat!

Mimochodem – pokud organizace ve Vašem okolí uvažuje o zavedení programového řízení nikoliv podle názvu, ale tak, aby opravdu programy byly řízeny jako programy, neváhejte se obrátit o radu či pomoc – na mail Igor.Luhan@ippmeasure.com.

Poznámka: první video-schůzka účastníků proběhne 10.1.2019 od 18 hodin

Rubriky: Nezařazené | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Další běh přípravy k certifikaci PgMP

Co a jak (8. část) – osvědčená řešení

Zde najdete rady jak postupovat v situacích, které byly uvedeny v předchozím příspěvku publikovaném včera.

První situace: motivace

Finanční motivace se posouvá do hygienických faktorů, tedy spíše demotivuje její nepřítomnost než že by motivovala – aby vůbec motivovala, musí být rozsahem významná. Jsou osoby, které již finančně motivovat nelze – pak použijte jiné faktory (druh práce, prestiž, atd.). Je chybou vázat odměny na finanční úspěch projektu (může být mimo možnosti ovlivnění týmem), ale je třeba využívat i jiné faktory. Nicméně nepřítomnost finanční odměny může tým výrazně demotivovat a s tímto faktorem je opět rozumné pracovat jako s rizikem – včetně jmenování správce takového rizika někým, kdo má sílu tento fakt ovlivnit.

Druhá situace: řízení diskuze

Pokud něco nejde, je dobrá otázka: „co brání tomu, aby byl úkol dokončen? Čím k tomu mohu přispět?“. Často se ukáže, že po sumarizaci podmínek je vše řešitelné.

K tomuto módu diskuze se můžeme dostat, budeme-li moderovat statusovou diskuzi standardní sérií otázek:

– Cos udělal tento týden a co plánuješ na příští týden?

– Jaké jsou překážky v tom splnit plán na příští týden? S čím mohu pomoci?

Třetí situace: metriky

Doporučené metriky jsou tyto:

  • Ekonomika, pracnosti, schopnost využít vlastní zdroje.
  • Zda došlo ke kolizi zdrojů.
  • Dodržení harmonogramu, zvlášť nepřekročení doby analýzy a programování a dodržení rozsahu testování.
  • Kvalita analýzy a komunikace změn analýzy – s kvantifikací této metriky může být problém a její vynucování vede na riziko přemodelování.
Rubriky: Co a jak | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Co a jak (8. část) – osvědčená řešení

Co a jak (8. část)

Pokračujeme v seriálu, který čerpá a bude čerpat z ohromného rezervoáru rad a zkušeností získaných na nesčetných diskuzích, které již v rámci Projektového Undergroundu proběhly. Nejde o teoretické rozbory, ale naopak o zcela praktické situace a jejich řešení. Snažíme vybrat situace, které se na diskuzích opakovaly, a také postupy, které v praxi pomohly.

Nejprve najdete popis situace a odpověď či doporučené řešení je až dále v textu Zpravodaje. To proto, abyste si mohl(a) vyzkoušet, jak byste takovou situaci řešil(a) sám, kdybyste se s ní setkal – a pak si porovnat svoje zkušenosti se zkušenostmi ostatních. No a vůbec nejraději budeme, pokud se popisem „strefíme“ do problému, který vás aktuálně trápí, a přispějeme tak zkušenostmi k jeho řešení.

První situace: motivace

Jaké jsou zkušenosti s cílovou prémií v projektu a s mechanismem jejího rozdělování? A jak motivovat tým, který byl zvyklý na finanční bonus, přičemž firma změnila politiku odměňování a tuto variantu nově nepřipouští?

Druhá situace: řízení diskuze

Existuje osvědčený trik co dát do prezentace aby motivovala k rozhodnutí?

Třetí situace: metriky

Jaké metriky lze použít při kontrole ICT projektů (popř. které jsou optimální)?

Rubriky: Co a jak | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Co a jak (8. část)

Co a jak (7. část) – osvědčená řešení

Zde najdete rady jak postupovat v situacích, které byly uvedeny v předchozím příspěvku publikovaném včera.

První situace: motivace

Taková situace signalizuje chybu PM. Je třeba zjistit důvod pochybností, protože to může být významné riziko. Někdy pomohou individuální diskuze s jednotlivými členy týmu – detekce toho, čím mohou přispět, hledání seberealizace, zdůraznění příležitosti.

Druhá situace: rozhodování

Známá teorie říká, že v mozku jsou 4 zóny a lidé se liší podle toho, která z nich je u nich primární /typologie MBTI vycházející z Hippokrata1 – Hráči hledající rozruch (méně než 40 % v populaci);    Strážci hledající bezpečí (méně než 40 % v populaci); Racionálové hledající znalosti (více než 10 % v populaci); Idealisté hledající identitu (více než 10 % v populaci)/. Při přípravě prezentace neznáme publikum, měla by proto mířit na všechny typy a umožnit jejich ztotožnění se. Proto by měla být v této sekvenci:

  1. Stav (věcné zhodnocení – pro racionála)
  2. Pocit z tohoto stavu (pocitové zhodnocení – pro hráče)
  3. Cíl (kam se chceme dostat – pro idealistu)

    4. Harmonogram (kroky, které povedou k cíli – pro strážce)

Třetí situace: etika

Zde jsou důležité tyto faktory:

  • svědomí je v úzké souvislosti s prioritami každého PM;
  • podpora firmy a kultura v ní je klíčová pro rozhodnutí (pokud to dělají všichni, pak se s tím nedá moc dělat);
  • v prostředí s tvrdou metrikou je možno odmítnout, v měkkém prostředí by to mohlo být chápáno jako neloajalita;

    • důležitý je pohled zákazníka, zda si fakticky uvědomuje, že za tu cenu nemůže dostat to, co chce (tedy zda též hraje hru).

Rubriky: Co a jak | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Co a jak (7. část) – osvědčená řešení

A co dál?

Tempo změn se v příštích letech patrně ještě zrychlí. Jak se mohou projektoví manažeři přizpůsobit, aby si udrželi pozici a případně se posunuli ještě dále? Tady je pár poznatků ze zářijového čísla časopisu PM network, vydávaného PMI.

51% organizací se domnívá, že dovednosti lidí jsou dnes mnohem důležitější než před pěti lety. Proto se doporučuje získat certifikát.

72% projektových manažerů se domnívá, že certifikace je pro ně velmi důležitá.

Podle vedoucích pracovníků budou mít zvýšený důraz ve věku automatizace tyto dovednosti:

65% Technické dovednosti

63% Komplexní řešení problémů

55% Kognitivní schopnosti

54% Procesní dovednosti

53% dovednosti v oblasti řízení zdrojů

52% Sociální dovednosti

Protože bezplatná příprava k certifikaci v rámci Projektového Undergroundu právě končí, dáváme na závěr několik odkazů na osvědčené firmy poskytující tuto přípravu na komerční bázi:

http://www.ippproject.com/skoleni-a-priprava/priprava-k-certifikaci-pmp/

https://www.pmconsulting.cz/kurzy/priprava-na-certifikaci-pmi-pmp/

https://www.shine.cz/priprava-k-certifikaci-pmprcapmr

Rubriky: Nezařazené | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem A co dál?

Co se stalo

Na „horkou židli“ si v říjnu, v rámci akce „grilování projekťáka“ sedl zkušený projektový manažer Tomáš Zatloukal. Po sametové revoluci v sobě objevil náklonnost k financím a tak po transformaci České Spořitelny, po její akvizici Erste Bank, zakládal před více než 15 lety Project management Office (PMO). Potom vedl PMO v Erste Group, kde si prožil i největší f*ck-up projekt. Nyní prožívá revoluci přechodu banky do agilu, doby post-projektové. Kolem tohoto tématu se také točila velká část diskuze – dopady do procesů, do postavení a práce projektových manažerů a koneckonců i do jejich života. Děkujeme Tomášovi za otevřenou a zajímavou diskuzi.

Rubriky: Co se stalo | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Co se stalo