Kdo řídil projekt s týmem ze zahraničí potvrdí, že s kulturním zázemím se pravidla vnímání rizika mění. Jen ten kdo to nepoznal si myslí, že jsou stabilní. Kdysi, když se prostředí měnilo pomalu, konkurence byla mnohem předvídatelnější a týmy byly pouze lokální, bylo těžko to považovat za koncernový problém. Dnes je řízení rizik součástí myšlení řady vedoucích zejména tehdy, když jejich činnost překračuje hranice či dokonce kontinenty. Nejen geografické hranice, ale hlavně kulturní hranice.
Chcete-li vědět, proč různé kultury nebo různé podniky mají k riziku různé postoje, musíte se zeptat psychologa. Ale pozor, vnímání rizika liší nejen od místa k místu, ale i čas od času, což komplikuje práci při řízení rizika projektu. Nepředpokládejte, že v globálním firmě bude shoda ohledně řízení rizik. Není to často pravda. Za prvé je úroveň povědomí o riziku a plánování často funkcí míry, do jaké je podnikání regulováno v určitém teritoriu. Například národní regulační orgány drží pevně na uzdě finanční nebo farmaceutický sektor. Regulační orgány často požadují určitou úroveň analýzy a plánování rizik.
Kultura má ale také překvapivě velký vliv. Zjevně i kvůli ní existují výrazné rozdíly. Kdo řídí v zahraničí, znovu a znovu za volantem uvidí živou ilustraci toho, jak odlišné jsou kultury analýzy rizik a jak hluboce jsou zakořeněné. Vezměme si motorkáře. Na jihu, ale ještě víc třeba v Latinské Americe, je uvidíte na silných strojích, jak jedou rychle v šortkách a tričku. Na severu Evropy, ale ani v USA, to neuvidíte. Naopak jsou leckdy navzdory nadměrnému horku obrněni od hlavy po paty v silné kůži. Přitom mají přesně stejný cíl: dostat se z bodu A do B. Všichni si provedli individuální analýzu rizik, ale jejich odpovědi byly různé. Není pochyb o tom, že mají mnoho společného, jejich vnímání rizik je ale odlišné.