V uplynulém zimním semestru 2023/2024 na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze proběhl ve výuce volitelného předmětu Plánování a řízení projektů zajímavý malý pilotní výzkum. Vyučující zkoumali změnu nálady u studentů při manažerských hrách projektu pomocí dotazníku POMS (Profiles of Mood States, Stuchlíková a kol. 2005). Pilotního výzkumu se zúčastnilo 49 studentů ve 4 studijních skupinách a ve dvou různých hrách.
Manažerská hra projektu probíhala v podobě týmů, kdy každý obdržel stejné zadání i doporučený postup. Manažerská hra projektu měla dvě provedení: tradiční (waterfall) a agilní způsob řízení projektu (týmu). Obě hry probíhaly odděleně na různých cvičeních. Při waterfallu studenti sestavovali jednoduchý plán a harmonogram projektu s využitím WBS. Při agilním způsobu řízení týmy využily zjednodušenou formu metody Scrum. Každý student před a po realizaci hry (v obou provedeních) vyplnil dotazník POMS.
Na uvedených grafech jsou patrné rozdíly mezi stavem nálady u studentů před workshopem (varianta A) a po workshopu (varianta B). Zejména únava (fatigue) klesá a vitalita (vigour) u týmů roste. Zajímavé je, že tato změna je statisticky významná u agilního způsobu řízení (Traditional: p-value = 0.602107; Agile: p-value = 0.013959; hodnota pro Wilcoxonův test: 0.05). Vliv manažerské hry projektu na náladu studentů byl patrný u obou způsobů, ale u waterfallu statisticky neprůkazný. Že by waterfall nebyl přeci jen tak atraktivní ve hře, že by více studenty unavoval? Uvidíme, co přinese další výzkum.
Výsledek není překvapivý. Jak praví klasik: “kdo si hraje nezlobí”. Škola hrou je silný fenomén. Především v případě projektového řízení je možné hravou formou předávat jak teoretické znalosti, tak zejména dovednosti praktické. Studenti zjevně “pookřáli”, ztratila se jim únava, narostla energie, z výuky odcházeli “zrelaxovaní”. Zde je možné vidět i přínos či pozitivní vliv projektového řízení jako způsobu práce a myšlení – principy a postupy projektového řízení zlepšují náladu!
Co však stojí za povšimnutí je škálový psychologický dotazník POMS, který pro české prostředí přeložili a upravili autoři studie Stuchlíková a kol. (2005). Hojně a tradičně se využívá v psychologii sportu, případně v psychoterapeutické praxi, a to pro zjištění a změnu aktuální nálady (nebo také afektivního stavu). Jedná se ale o metodu, která se přímo nabízí i pro sledování projektových týmů a jednotlivých členů při různých aktivitách či zátěži (ohraničené intervenci). Sledováním změny stavů nálad (i v dlouhém čase) by bylo možné odhadnout například blížící se krizi či vyhoření týmu nebo jednotlivce.
Autoři pilotního výzkumu na PEF ČZU v Praze, Ing. Josef Kunhart, MBA a doc. Ing. Jan Bartoška, Ph.D., budou ve výzkumu pokračovat – uvidíme, s čím přijdou příště.
Literatura: Stuchlíková, I., Man, F. and Hagtvet, K. (2005) ‘Dotazník k měření afektivních stavů: Konfirmační faktorová analýza krátké české verze’, Československá Psychologie, vol. 49, no. 5, pp. 459–469.
