Co se stalo

V září proběhla diskuze na téma Potřeba znalosti technického předmětu projektu. Je zřejmé, že především se liší úrovní rizik, také v nazírání na výsledek (exaktnost jeho popisu, kde jsou přínosy, atd.). Z diskuze ale vyplynulo, že podrobná znalost předmětu není výhodná, protože:

  • PM často přichází již s názorem na technické problémy
  • podléhá názorům „kamarádů z oboru“ a
  • pro detaily může ztratit celkový přehled.

U technika vs. PM jde o jiný mind-set. Je to vidět na relativně nižší úspěšnosti odborníků jmenovaných do pozice PM. Klíčová totiž není znalost, ale:

  • schopnost používat slovník daného oboru (je možno jej získat opřímo z týmu, např. čtením analýzy) a
  • schopnost uřídit komunikaci kolem problému a nikoliv problém jako takový.

Znalosti lze skrýt používáním správného slovníku. Očekávání od PM nemůže být, že bude odborníkem v oboru, ale měl by se v něm orientovat. Dobré triky jsou:

  • prosím nadiktujte mi to do zápisu slovo po slově abych to nezkreslil, nebo
  • prosím vysvětlete mi to jako své babičce, abych to pochopil, já jsem odborník na jiné věci.

Tým musí pochopit, že PM nevyřeší problém, ale bude týmu zametat cestičku a ušetří mu čas a práci na procesech, které s projekem souvisí a asi by je sami dělali neradi.

Často se setkáváme s tím, že firma chce po PM i hlubokou znalost technického předmětu (i kdyby to třeba bylo v rozporu s metodikou), nebo dokonce třeba i schopnost tvorby odborných dokumentů nebo i architektury. Ale pozor! U obou rolí se předpokládá jiný mind-set a nelze je spojovat, má-li to být úspěšné. Podobný požadavek jen ilustruje fakt, že firma nehledá skutečného projektového manažera, ale jen jakéhosi team leadera. Podvolí-li se PM tomuto tlaku, pak jen utvrzuje management v názoru, že tyto role spojovat lze.

Autor: Igor Luhan