Behaviorální kompetence projektových manažerů

V tomto roce byla na ČZU obhájena diplomová práce Tomáše Hofmana na toto zajímavé téma. Přinášíme z ní základní informace, přičemž celý text je pochopitelně veřejně dostupný na https://is.czu.cz/zp/.

Pozice projektového manažera se v tomto světě začíná velice rozmáhat a stává se velmi uznávanou a potřebnou pozicí této doby. Dle Marka Phillipse se za posledních 20 let zvýšil počet profesionálních projektových manažerů o 240 % a můžeme očekávat další růst. Projektový manažer může působit v mnoha různorodých odvětvích jako jsou například informační technologie, bankovnictví nebo stavebnictví. Důvodem výběru IT odvětví byla první zkušenost autora práce v této oblasti a další jeho profesní rozvoj tímto směrem. Odvětví bankovnictví bylo vybráno z důvodu profesního zázemí a autorovy rodiny. Zájem popsat a porovnat kompetence byl nasnadě. Kompetence ve vymezené až formalizované formě se užívají v obou odvětvích. Odvětví stavebnictví bylo zvoleno už na základě potřeby dalšího srovnání bez přímé vazby autora. Práce je tím zajímavá, neboť dvě ze zmíněných odvětvích jsou popisovány z pohledu osobní a profesní zkušenosti.

Jedná se o atraktivní téma, neboť behaviorální kompetence dle IPMA ICB verze 3.2 standardu jsou popsány tak, že každý projektový manažer by měl ovládat všechny kompetence, ale už není nikde specifikováno, které jsou například nejdůležitější a využívanější, pro která odvětví. Motivací práce bylo předat čtenářům vhled do oblasti projektového managementu dle standardu IPMA ICB verze 3.2 – behaviorálních elementů způsobilosti a ukázat, které kompetence by pro které oblasti měly dávat větší smysl v seberozvoji nežli kompetence jiné.

Behaviorální kompetence projektových manažerů dle standardu IPMA ukazují, jakými kompetencemi by měl být vybaven projektový manažer, avšak musíme brát v potaz, že se jedná o dovednosti/ schopnosti/znalosti, což znamená, že každý člověk přikládá jinou hodnotu ke každé z nich. Výsledky ukazují, že důležitost se liší napříč odvětvími, a to zejména u šesti kompetencí a těmi jsou: asertivita, kreativita, diskuse, konflikty a krize, porozumění hodnotám a etika. Využívanost se liší u kompetencí: uvolnění/relaxace, vyjednávání, etiky asertivity. Přičemž asertivita je využívána více s rostoucím věkem respondentů.

Doporučením v práci pro čtenáře, jak se zlepšit v kompetencích, je jeho navýšení zájmu o danou problematiku, tj. studium a četba literatury, návštěvy konferencí, zapojování se do diskusních akcí, účast na kurzech.

Důležitost behaviorálních kompetencí projektových manažerů se liší mezi jednotlivými odvětvími. V oblasti informačních technologií hodnotilo 77 % dotázaných využívání behaviorálních kompetencí jako velmi důležité, v oblasti bankovnictví pak 69,7 % a v oblasti stavebnictví jen 55,7 %. Naopak v oblasti stavebnictví hodnotilo 11,5 % dotázaných využívání behaviorálních kompetencí jako spíše nedůležité. V oblastech bankovnictví a informačních technologií zvolilo odpověď spíše nedůležité jen 1,3 %, respektive 2,9 % dotázaných. Asertivita je nejdůležitější v oblasti bankovnictví, kde ji jako velmi důležitou zvolilo 60,5 % dotázaných. V oblasti stavebnictví je pak nejméně důležitá – 21,3 % dotázaných ji hodnotilo jako spíše nedůležitou. Kreativita se zdá být nejdůležitější v oblasti stavebnictví, v oblasti IT je pak nejméně důležitá. Diskuse je nejdůležitější v IT oblasti, nejméně pak v oblasti stavebnictví. Konflikty a krize jsou nejdůležitější v oblasti IT, v oblasti stavebnictví nejméně důležitá. Porozumění hodnotám se zdá být nejdůležitější v oblasti IT, v oblasti stavebnictví je pak nejméně důležitá. Etika se zdá být nejdůležitější v oblasti bankovnictví – spíše jako nedůležitou ji zvolilo jen 2,6 % dotázaných.

Využívanost behaviorálních kompetencí projektovými manažery se liší mezi jednotlivými odvětvími. V oblasti informačních technologií hodnotilo 63,8 % dotázaných využívání behaviorálních kompetencí jako velmi využívané, v oblasti bankovnictví pak 56,6 % a v oblasti stavebnictví jen 39,3 %. Naopak v oblasti stavebnictví hodnotilo 14,8 % dotázaných využívání behaviorálních kompetencí jako spíše nevyužívané. V oblastech bankovnictví a informačních technologií zvolilo odpověď spíše nedůležité jen 2,9 %, respektive 9,2 % dotázaných. Asertivita je nejvyužívanější v oblasti IT, v oblasti stavebnictví nejméně využívaná. Relaxace je nejvyužívanější v oblasti bankovnictví, v oblasti IT nejméně využívaná. Vyjednávání je nejvyužívanější v oblasti bankovnictví, v oblasti stavebnictví nejméně využívaná. Etika je nejvyužívanější v oblasti bankovnictví, v oblasti stavebnictví nejméně využívaná. Kreativita je nejvyužívanější v oblasti stavebnictví, v oblasti IT nejméně využívaná. Orientace na výsledky je nejvyužívanější v oblasti bankovnictví, v oblasti stavebnictví nejméně využívaná.

Existuje vztah mezi důležitostí a využívaností jednotlivých behaviorálních kompetencí. Prokázal se statisticky významný vztah mezi důležitostí a využívaností všech behaviorálních kompetencí. Čím byla behaviorální kompetence hodnocena jako důležitější, tím byla i více využívána

Existuje vztah mezi využívaností jednotlivých behaviorálních kompetencí a věkem. Prokázal se statisticky významný vztah mezi věkem a asertivitou. Asertivita je využívána více, čím je respondent starší – zřejmě s rostoucím počtem profesních zkušeností roste i míra asertivního přístupu respondenta. Toto zjištění se však příchodem mladších generací, jenž jsou hodnotově jinak orientované, může lišit.