Další kolo přípravy k certifikaci programového manažera

Stálí příznivci již vědí, že už proběhlo několik kol přípravy k certifikaci manažera programu PgMP. Tato certifikace je dalším logickým krokem v kariérním postupu projektového manažera. Tak jak obvykle úspěšní projektoví manažeři řeší stále větší a složitější projekty, nevyhnutelně se posouvají ke správě několika projektů v programu. Certifikace PgMP může projektovým profesionálům nejen pomoci k jejich práci, ale je také krokem k formálnímu uznání jejich dovedností, zkušeností, schopností a důležitosti pro mateřskou organizaci. Zkouška k této certifikaci je výrazně náročnější než zkouška PMP. Ale už fakt, že několik absolventů úspěšně certifikaci získalo a že poznatky využívají ukazuje, že to je zvládnutelné. V nadcházející době, kdy se stále více budou stírat rozdíly mezi tradičním a agilním projektovým řízením, a zároveň i mezi projektovým řízením jako takovým a jinými znalostmi z dalších oborů, to pro profesionála představuje možnost pokračovat a rozvíjet se ve směru, který jej baví. Jak zůstat profesionálem, nepostradatelným pro zaměstnavatele, bez nutnosti pronikat do nejrůznějších aplikačních oblastí.

Manažer programu odpovídá za přímou spolupráci s projektovými týmy, za odstraňování potenciálních překážek, jako jsou problémy se zdroji, rozpočtová omezení, problémy s peněžními toky, nebo konflikty při plánování. Řídí projektové činnosti a nastavuje obecné podmínky pro projekty svého programu. Pro projekty definuje systémy kontroly času a nákladů, schvaluje platby projektům, spravuje změny smluv, a další věci související s vlastnictvím projektů. Pod jeho dohledem probíhá definice potřebných projektů i uvedení výstupů projektu do provozu. Když je čas uzavřít projekt, pak povoluje uzavření projektu.

Správa programu poskytuje komplexní pohled na celý program. Odpovědností programového manažera je vědět o všech projektech a zajistit, aby se různé cíle jednotlivých projektů vzájemně nerušily, ale doplňovaly. Manažer programu dohlíží na aktivity z ptačí perspektivy. Musí být schopen se na ně dívat z pohledu celé organizace a je nezastupitelný při koordinaci rozvojové snahy firmy. Dostává se tak do centra dění při rozvoji, což je nejen náročné, ale i velice zajímavé.

Příprava proběhne ve skupině několika zájemců formou diskuzí podpořených přípravou prezentací k vybraným tématům. Máte zájem se dále rozvíjet? Právě se formuje další studijní skupina. Více najdete na http://www.pmp-test.eu/skoleni-apriprava-2/ready-to-certify-capm/.

A na závěr aktualizace: Další skupina zájemců si právě konkrétně domlouvá další běh přípravy. Budeme se scházet na společné přípravě, a to v průběhu několika sobot, asi v Brně (záleží na společné dohodě), a společně se budeme připravovat k této prestižní certifikaci. Začneme v nejbližší době. Tato forma společné přípravy je jediná funkční cesta k úspěchu u zkoušky – není žádný „běžný“ kurs, který by vás připravil. Další příležitost k vytvoření podobné skupiny zájemců bude ale zase až za několik let, protože zdaleka ne každý si na tuto certifikaci troufne a zdaleka ne každý posbíral dostatek zkušeností.

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Co se stalo

V září proběhla diskuze na téma Stakeholder management. Podílník, či stakeholder, je každý, kdo je projektem jakkoliv ovlivněn – nebo může projekt ovlivnit. Co je v projektu důležitější než „ti“ všichni podílníci? Velice bohatá a zajímavá diskuze na toto téma proběhla s bohatým občerstvením v příjemných prostorách firmy Projectman na Smíchově. Kdo jste nebyli, pochybili jste. Krátký záznam z diskuze najdete zde.

Rubriky: Co se stalo | Napsat komentář

Motivace lidí

Nejlepší lídři motivují dobře, protože jsou motivováni sami. Motivace je nakažlivá. Některé rysy, které vykazují účinní motivátoři, jsou jasně charakteristické. Za prvé, efektivní motivátoři se zaměřují na výsledky versus úsilí. Dávají jasně najevo, že tvrdá snaha nestačí, důležitý je výsledek.

Za druhé, jdou do hloubky. Abyste motivovali, musíte být důvěryhodní. Skutečná motivace může pocházet pouze ze skutečné znalosti a pochopení detailů projektu. To se může stát pouze tehdy, když se lídr ponoří do skutečných spletitostí toho, jak v projektu uspěje.

Za třetí, efektivní motivátoři využívají své zkušenosti, ale snaží se zůstat aktuální. Lídři, kteří jsou schopni přinést to, co se naučili, a přizpůsobit se rychle se měnícímu podnikatelskému prostředí, mají lepší předpoklady k úspěchu.

A konečně se nadaní motivátoři také obklopují skvělými lidmi a propagují ty nejlepší. Není žádná ostuda najmout si lidi, kteří by vás jednou mohli nahradit. Ve skutečnosti přesně tak získáte ty nejlepší lidi do svého týmu. Úspěšní lídři pečují o své nástupce a talentované lidi to přitahuje a uznávají to.

K účinné motivaci samozřejmě přispívá řada dalších vlastností, ale konzistentním tématem je, že to začíná a končí u skvělých lidí – lidí, kteří jsou motivováni svými vůdci, ale kteří také sami o sobě slouží jako ohromný zdroj motivace

Rubriky: úvaha | Napsat komentář

Autorita

Autorita je, jednoduše řečeno, svoboda rozhodování. Lze ji pochopitelně delegovat – alespoň částečně. Delegují se pravomoci s tím, že se sdělí, jaká platí pro delegovaná rozhodnutí omezení – tedy zásady, legislativní a manažerské záležitosti. Při delegování pravomocí na projektové manažery se uplatňuje mnohem méně manažerských omezení na starší zkušené projektové manažery než na ty mladší. Všichni ale čelí stejným právním a politickým omezením. Pokud jde o úrovně autority, vždy je dobré delegovat autoritu co nejdále dolů v organizační struktuře, tak získáte výkon a inovace.

Řízení projektového týmu je snadné; jeho vedení je obtížnější, ale zásadní. Efektivní vedení je situační – měníte styl tak, aby vyhovoval situaci. Zatímco autoritativní styl vedení vám umožní nařídit, aby se věci dělaly – lidé budou reagovat pouze tehdy, když vás budou respektovat jako vůdce. Tento respekt si budujete prostřednictvím jiných, více participativních stylů vedení, a to kdykoli je to možné. Jakmile vás vaši lidé respektují jako vůdce, přijmou vaši autoritu.

Existují některé klíčové behaviorální aspekty autoritativního vedení, jako je sebevědomí, hlasový projev a řeč těla, které musíte ovládat, chcete-li být autoritativní. Chcete-li ale získat srdce svých lidí, zaměřte se na tři základní prvky: vizi, komunikaci a odvahu. Musíte mít jasnou vizi, kam chcete projekt dovést. Jako projektový manažer si musíte umět představit dokončení svého projektu a snažit se o dosažení této vize. Pak musíte umět tuto vizi sdělit, aby všichni vaši lidé převzali za projekt/cíl „vlastnictví“, jako by ta vize byla jejich. Nakonec musíte mít (a prokázat ji) morální a fyzickou odvahu učinit těžká rozhodnutí, abyste tuto vizi uvedli do reality. Jen tak budete mít schopnost být autoritativní a „řídit“ lidi při dosahování vize.

Projektové řízení je o flexibilitě. Musíte dělat dobré plány, ale tyto plány jen zřídka přežijí kontakt s realitou. Musíte s nimi zacházet spíše jako s cestovní mapou a používat je k navigaci přes nespočet překážek, kterým každý složitý projekt čelí. Příliš mnoho mladých projektových manažerů věří, že je možné získat všechny informace, které potřebují k dokonalému rozhodnutí, ale to se stává jen zřídka. Zaměřte se spíše na rozhodnutí efektivní než na dokonalá. To znamená včasná rozhodnutí s nejlepšími dostupnými informacemi a řízení rizik tohoto rozhodnutí. Nerozhodovat se ve skutečnosti znamená nedělat nic, a to je často špatně a neprokazuje to autoritu.

Rubriky: úvaha | Napsat komentář

Behaviorální kompetence projektových manažerů

V tomto roce byla na ČZU obhájena diplomová práce Tomáše Hofmana na toto zajímavé téma. Přinášíme z ní základní informace, přičemž celý text je pochopitelně veřejně dostupný na https://is.czu.cz/zp/.

Pozice projektového manažera se v tomto světě začíná velice rozmáhat a stává se velmi uznávanou a potřebnou pozicí této doby. Dle Marka Phillipse se za posledních 20 let zvýšil počet profesionálních projektových manažerů o 240 % a můžeme očekávat další růst. Projektový manažer může působit v mnoha různorodých odvětvích jako jsou například informační technologie, bankovnictví nebo stavebnictví. Důvodem výběru IT odvětví byla první zkušenost autora práce v této oblasti a další jeho profesní rozvoj tímto směrem. Odvětví bankovnictví bylo vybráno z důvodu profesního zázemí a autorovy rodiny. Zájem popsat a porovnat kompetence byl nasnadě. Kompetence ve vymezené až formalizované formě se užívají v obou odvětvích. Odvětví stavebnictví bylo zvoleno už na základě potřeby dalšího srovnání bez přímé vazby autora. Práce je tím zajímavá, neboť dvě ze zmíněných odvětvích jsou popisovány z pohledu osobní a profesní zkušenosti.

Jedná se o atraktivní téma, neboť behaviorální kompetence dle IPMA ICB verze 3.2 standardu jsou popsány tak, že každý projektový manažer by měl ovládat všechny kompetence, ale už není nikde specifikováno, které jsou například nejdůležitější a využívanější, pro která odvětví. Motivací práce bylo předat čtenářům vhled do oblasti projektového managementu dle standardu IPMA ICB verze 3.2 – behaviorálních elementů způsobilosti a ukázat, které kompetence by pro které oblasti měly dávat větší smysl v seberozvoji nežli kompetence jiné.

Behaviorální kompetence projektových manažerů dle standardu IPMA ukazují, jakými kompetencemi by měl být vybaven projektový manažer, avšak musíme brát v potaz, že se jedná o dovednosti/ schopnosti/znalosti, což znamená, že každý člověk přikládá jinou hodnotu ke každé z nich. Výsledky ukazují, že důležitost se liší napříč odvětvími, a to zejména u šesti kompetencí a těmi jsou: asertivita, kreativita, diskuse, konflikty a krize, porozumění hodnotám a etika. Využívanost se liší u kompetencí: uvolnění/relaxace, vyjednávání, etiky asertivity. Přičemž asertivita je využívána více s rostoucím věkem respondentů.

Doporučením v práci pro čtenáře, jak se zlepšit v kompetencích, je jeho navýšení zájmu o danou problematiku, tj. studium a četba literatury, návštěvy konferencí, zapojování se do diskusních akcí, účast na kurzech.

Důležitost behaviorálních kompetencí projektových manažerů se liší mezi jednotlivými odvětvími. V oblasti informačních technologií hodnotilo 77 % dotázaných využívání behaviorálních kompetencí jako velmi důležité, v oblasti bankovnictví pak 69,7 % a v oblasti stavebnictví jen 55,7 %. Naopak v oblasti stavebnictví hodnotilo 11,5 % dotázaných využívání behaviorálních kompetencí jako spíše nedůležité. V oblastech bankovnictví a informačních technologií zvolilo odpověď spíše nedůležité jen 1,3 %, respektive 2,9 % dotázaných. Asertivita je nejdůležitější v oblasti bankovnictví, kde ji jako velmi důležitou zvolilo 60,5 % dotázaných. V oblasti stavebnictví je pak nejméně důležitá – 21,3 % dotázaných ji hodnotilo jako spíše nedůležitou. Kreativita se zdá být nejdůležitější v oblasti stavebnictví, v oblasti IT je pak nejméně důležitá. Diskuse je nejdůležitější v IT oblasti, nejméně pak v oblasti stavebnictví. Konflikty a krize jsou nejdůležitější v oblasti IT, v oblasti stavebnictví nejméně důležitá. Porozumění hodnotám se zdá být nejdůležitější v oblasti IT, v oblasti stavebnictví je pak nejméně důležitá. Etika se zdá být nejdůležitější v oblasti bankovnictví – spíše jako nedůležitou ji zvolilo jen 2,6 % dotázaných.

Využívanost behaviorálních kompetencí projektovými manažery se liší mezi jednotlivými odvětvími. V oblasti informačních technologií hodnotilo 63,8 % dotázaných využívání behaviorálních kompetencí jako velmi využívané, v oblasti bankovnictví pak 56,6 % a v oblasti stavebnictví jen 39,3 %. Naopak v oblasti stavebnictví hodnotilo 14,8 % dotázaných využívání behaviorálních kompetencí jako spíše nevyužívané. V oblastech bankovnictví a informačních technologií zvolilo odpověď spíše nedůležité jen 2,9 %, respektive 9,2 % dotázaných. Asertivita je nejvyužívanější v oblasti IT, v oblasti stavebnictví nejméně využívaná. Relaxace je nejvyužívanější v oblasti bankovnictví, v oblasti IT nejméně využívaná. Vyjednávání je nejvyužívanější v oblasti bankovnictví, v oblasti stavebnictví nejméně využívaná. Etika je nejvyužívanější v oblasti bankovnictví, v oblasti stavebnictví nejméně využívaná. Kreativita je nejvyužívanější v oblasti stavebnictví, v oblasti IT nejméně využívaná. Orientace na výsledky je nejvyužívanější v oblasti bankovnictví, v oblasti stavebnictví nejméně využívaná.

Existuje vztah mezi důležitostí a využívaností jednotlivých behaviorálních kompetencí. Prokázal se statisticky významný vztah mezi důležitostí a využívaností všech behaviorálních kompetencí. Čím byla behaviorální kompetence hodnocena jako důležitější, tím byla i více využívána

Existuje vztah mezi využívaností jednotlivých behaviorálních kompetencí a věkem. Prokázal se statisticky významný vztah mezi věkem a asertivitou. Asertivita je využívána více, čím je respondent starší – zřejmě s rostoucím počtem profesních zkušeností roste i míra asertivního přístupu respondenta. Toto zjištění se však příchodem mladších generací, jenž jsou hodnotově jinak orientované, může lišit.

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Řízení portfolia

V tomto termínu proběhne přednáška velkého experta, Martina Marečka, a to v jeho oboru Řízení portfolií. To je pro PM důležité, protože z portfolia většina projektů pochází. Jak se tedy portfolio řídí, jaké jsou principy? Na podobné a další otázky nám odpoví Martin Mareček, PMP, člověk se zkušenostmi s optimalizací portfolia investičních záměrů společnosti a přípravou realizovatelné strategie jejich realizace. Vedl opravdu velké projekty a programy, a to včetně zřízení projektové kanceláře jako centrální základny pro koordinaci investičních aktivit. Ale má také bohaté zkušenosti v oblasti správy aktiv, regulatorního prostředí a kontroly investic.

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Řízení portfolia

Hybridní metodika DSDM

Ke schůzce se můžete přihlásit i on-line. Kliknutím sem se připojíte ke schůzce.

 

Jakkoliv v Agile Project Guide je uveden mezi agilními metodikami, jde v podstatě o klasicky řízený projekt definující podmínky a okolí pro agilně řízenou implementaci. Klasicky se zde plánuje, definují se určité milníky, cíle a způsob řízení backlogu. Jsou zde obvyklé projektové role, například projektový manažer či vlastník (což v agilním řízení nenajdeme) i role z oblasti agility (vedoucí týmu – obdoba scrum mastera). Najdeme tu role typické pro vývoj (analytik, tester, vývojář), ale i podpůrné role pro zajištění rozhraní k týmu i do okolí (např. obchodní vizionář, technický koordinátor či instruktor metodiky). V terminologii Agile Practice Guide jde o kombinaci agilního a prediktivního přístupu.

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Hybridní metodika DSDM

Projektové fuckups a poučení z nich

Co se komu z nás nepovedlo a co si z toho odnášíme za poučení? A co o tom sdělíme kolegům? Nepochybně zajímavé téma. Pojďme si o svých zkušenostech popovídat. Ale jako na každou diskuzi Projektového Undergroundu je podmínkou poslat nebo vyplnit, jako součást přihlášky, otázku nebo svou zkušenost.

Odkaz na připojení : https://teams.microsoft.com/l/meetup-join/19%3ameeting_YzcyNDM1OWUtMGY2Ny00ZDc4LWIwYzUtNDViMWZlOGZkYzQ1%40thread.v2/0?context=%7b%22Tid%22%3a%222882be50-2012-4d88-ac86-544124e120c8%22%2c%22Oid%22%3a%225a99a661-8b33-49da-b4f7-f3ab6e83199c%22%7d

Napsat komentář

Finanční řízení v agilním prostředí

Dne 16.6.2022 proběhla přednáška na téma Finanční řízením v agilním prostředí. Mnoho projektů využívá adaptivního životního cyklu, nicméně jsou na ně stále aplikovány omezení týkající se harmonogramu a rozpočtu. V rámci přednášky byly představeny nástroje a techniky používané v praxi pro řízení nákladů v rámci agilních projektů. Využití prezentovaných nástrojů a technik bylo demonstrováno v rámci skutečného projektu s využitím systému JIRA. Navazující diskuze potvrdily, že v rámci různých společností se zabývají stejnými či podobnými tématy.

Rubriky: Co se stalo | Napsat komentář

Stakeholder management

Co je v projektu důležitější, než ti všichni podílníci, kteří náš projekt ovlivňují a které ovlivňuje náš projekt? Určitě máte řadu otázek na toto téma – pošlete ji a pojďme o tom diskutovat!

Napsat komentář